Vysvetlenie spánkovej paralýzy
Robert BRUCE je známou celebritou v oblasti okultizmu, predovšetkým ohľadne astrálnych projekcií. Svoje bohaté transcendentálne skúsenosti pretavil do vedy, v ktorej dnes čo sa týka fenoménov exteriorizácie vedomia mimo fyzické telo predstavuje vedúcu osobnosť, pričom za sebou zanechal materiálne sa orientujúcich vedcov, ktorí ešte stále polemizujú o tom, či astrálna projekcia, ako aj OBE, sa náhodou neodohráva čiste len v našom mozgu. Tieto vysvetlenia sú však dnes už prežitkom, o čom dôkaz podáva nielen Robert Bruce, ale aj ďalší mnohí astrálni cestovatelia. Z jeho knihy k predmetnej téme teda citujem:
Vysvetlenie pojmov: Podľa autora je fenomén OBE vyprojektovaním sa do zóny reálneho času, čo je astrálnou kópiou fyzického multiverza, teda toho priestoru, ktorý určuje gravitácia tvoriaca časopriestor, a teda kde čas hrá významnú rolu existencie. Na druhej strane astrálna projekcia je vyprojektovanie sa do Astrálu mimo oblasť zóny reálneho času. Ide teda o cestovanie do tých oblastí Astrálu, ktoré už kópiou fyzickej reality nie sú. Tie sa vyznačujú jemnejšou vibračnou charakteristikou.
Další OBE fenomén, který si musíme objasnit, je ochromení v bdělém stavu kdy se člověk probudí a náhle zjistí, że je úplné ochromený. Ochromení v bdělém stavu je komplikace způsobená vědomím, která má mnoho stránek. Nazývá se také spánková paralýza.
Je to běžný jev související se spánkem: vzbudíte se ochromení, nebo se ochromení z ničeho nic dostaví, když relaxujete, nebo se pokoušíte usnout. Většina lidí to někdy v životě zažije. A protože příčina je vždycky neznámá, může to být docela děsivé.
Ochromení v bdělém stavu je známý symptom, který bývá často spojován s mimotělním zážitkem. Lidé projektující se přirozeně budou záchvaty ochromení v bdělém stavu zažívat častěji. Já jsem si s tím vytrpěl své v dětství, dospívání, a ještě i po dvacítce. Tehdy jsem začal OBE navozovat cíleně, a četnost ochromení začala slábnout. Přesto si na mě někdy počíhá i dnes.
Ochromení v bdělém stavu je složitá záležitost, která vyžaduje kratší pojednání.
Spánková disociace
Obecné vědecké vysvětlení zní, že mozek se ve spánku disociuje od fyzického těla, aby tělu zabránil napodobovat v bdělém stavu jeho snové aktivity a nedošlo tak k jeho poškození. K ochromení v bdělém stavu údajně dochází, když se mysl náhodně vzbudí uvnitř disociovaného spíciho těla. Naké tomto vysvětlení něco je, ale v žádném případě neposkytuje všechny odpovědi.
Vstup do stavu „probuzené mysli a spícího těla“ (transu) je provázen příznaky disociace. Čím hlubšího transu dosáhneme, tím obtížněji se pohybujeme. Tento typ disociace se dostavuje pomalu v rozmezí mnoha minut. Oproti tomu ochromení v bdělém stavu může nastat ve zlomku vteřiny a často se přihodí, když člověk pořád ještě bdí. Úplná paralýza v bdělém stavu je totální a pohyb není vůbec možný, dokonce nejde ani polknout nebo mrknout.
Spontánní OBE
Nejlogičtější vysvětlení zní, že ochromení v bdělém stavu je způsobeno spontánním OBE. Epizody ochromení nejsou doprovázeny žádnými postřehnutelnými vjemy, které se objevují při výstupu mimo tělo. Bez zjevného důvodu zažijí lidé, kteří stále ještě bdí, náhlé ochromení, zatímco relaxují nebo se pokoušej í usnout. Paralýza může trvat i několik minut. Je to zážitek přinejmenším znepokojivý a přinejhorším. děsivý.
Mnoho lidí (včetně mne) dokáže nástup tohoto ochromení detekovat, pokud jsou v tu dobu dostatečně pozorní. Před nástupem paralýzy se objeví nepatrný pocit klesání. Zatímco tenhle pocit padání je symptom spojený s projekcí, je to zpravidla jediný příznak výstupu mimo tělo, který se při ochromení v bdělém stavu objeví.
Proč tedy při epizodách ochromení v bdělém stavu nezažíváme žádné zřetelné pocity jako při výstupu mimo tělo?
Logická odpověď zní, že ke spontánní přirozené projekci už došlo a že příznaky výstupu chyběly kvůli rychlosti tohoto výstupu mimo tělo. Souvisí to s pocitem padání, který mnozí lidé mají, když se snaží usnout. Náhle se jich zmocní pocit, že nějak padají, a chytají se reflexivně postele. Je to takový ,,mini OBE“. Pokud dotyčný reaguje pomalu a chvíli mu trvá,
než se stačí chytit postranic, nastane ochromení v bdělém stavu.
Někteří lidé tvrdí, že umějí ochromení v bdělém stavu převést na OBE, a to pomocí technik pro výstup mimo tělo. Tohle však v praxi obvykle nefunguje a většina lidí má moc velký strach něco takového udělat. Chtějí jen, aby to přestalo. A ti, kdo se o přeměnu přece pokusí, většinou selžou. Zůstanou ležet ochromení na posteli, dokud zážitek neskončí nebo dokud neusnou.
Jestliže je ochromení v bdělém stavu způsobeno probíhajícím OBE, pak by ani logicky nebylo možné mít ve stejné době další mimotělní zážitek. To by také mohlo vysvětlovat vysokou míru neúspěšnosti při těchto pokusech o přeměnu.
Není-li epizoda ochromení v bdělém stavu spojená s žádnými příznaky výstupu mimo tělo, ale později je tento zážitek převeden v OBE, domnívám se, že projektovaný dvojník se mezitím vrátil a hned se zase promítl ven z těla. Tentokrát to však vede k normálnímu OBE. Vzpomínky na první výstup (příčina epizody ochromení v bdělém stavu) nejsou do fyzického těla-mysli-mozku zkopírovány. Není proto ani stopy po tom, co tohle ochromení v bdělém stavu způsobilo.
Poznámka Peter: u mňa dochádzalo, a ešte stále dochádza, hoci už v oveľa menšom počte, zrejme práve k tomuto Bruceom spomínanom efektu, kedy som sa vyprojektoval do Astrálu tesne po ukončení paralýzy, kedy sa astrálny dvojník už nachádzal späť v tele. No mnohokrát som zažil počas paralýzy návštevu kohosi, kto má následne ešte počas paralýzy vytiahol z tela. Teda ak dvojitá projekcia nie je možná, potom som počas paralýzy vyprojektovaný byť nemohol, a spánkovú paralýzu mi teda spôsobil astrálny návštevník. Nejaké epizódy zo spánkových paralýz spomínam v tomto článku.
Spontánní OBE a ochromení v bdělém stavu se mi jeví jako dvě různé strany téže mince. Někdy se spontánní OBE přihodí a člověk si ho zapamatuje. Jindy dojde k ochromení v bdělém stavu se stejným výsledkem. Rozdíl v těchto zážitcích je zřejmě způsoben efektem rozdělení mysli. Obvykle si pamatujeme jen jednu stranu spontánního zážitku. Vzpomínky na OBE se zde obvykle ztratí, pod tíhou vzrušení nebo strachu, které zažívá fyzické tělo-mysl. To pouze upevní zážitek fyzického těla-mysli, který je takto jednostranně zapsán do paměti.
Během OBE máme k dispozici jen omezený zdroj vědomí a energie. Když je projektovaný dvojník aktivní, odsává síly fyzickému tělu-mysli – a to samé platí pro druhou stranu. To je s největší pravděpodobností příčina většiny příhod paralýzy.
Ochromení v bdělém stavu často provází strach a děs, někdy s hmatatelným pocitem něčí přítomnosti přicházející z konkrétního směru. Strach je spuštěn tímto ochromením a ještě umocněn zpětnou vazbou mezi fyzickým tělem-myslí a projektovaným dvojníkem. Tato zpětná vazba může být obzvlášť silná během OBE v zóně reálného času.
Související faktory
Fyzické tělo-mysl nemá dost vitality na to, aby mohlo v průběhu OBE oživovat svůj fyzický aspekt. Za tím účelem musí logicky dojít v určité míře k reintegraci opětovnému spojení. Výjimkou je projekce typu dálkového nazírání, kdy je energie podle Všeho sdílena, nebo přepínání mezi fyzickým a projektovaným aspektem, které ovšem částečně ochromuje oba aspekty.
Prvopočáteční vědomé výstupy mimo tělo se obvykle pojí se silnými pro výstup charakteristickými vjemy, jako je prudké chvění, divoké pulsování srdeční čakry, padání a další vjemy energetického těla. Při následných projekcích jejich intenzita vždycky poleví. Pokusy o výstup z těla provází silná aktivita primárních čaker a pohyby energií. To přispívá k vývoji energetického těla a postupně to zmírňuje vjemy při výstupu mimo tělo.
Následující dva scénáře vysvětlují některé další typy ochromení v bdělém stavu, hlavně pak ty, kdy se zážitkem souvisí strach a hmatatelný pocit něčí přítomnosti. Oba dva scénáře obnášejí emocionální zpětnou vazbu mezi fyzickým tělem-myslí a jeho projektovaným dvojníkem.
Stav ochromení a fyzické tělo-mysl
Mysl procitne uvnitř ochromeného fyzického těla. Může registrovat vjemy provázející výstup mimo tělo nebo taky nemusí. Probudila se z dobrého důvodu: něco právě vyděsilo k smrti jejího projektovaného dvojníka! Avšak fyzické tělo-mysl nemá jak se o tom dozvědět, ani o tom, že probíhá OBE. Jenom se vzbudí ochromené a vyděšené a cítí hmatatelnou přítomnost někde poblíž v místnosti. Nemůže se pohnout, aby vidělo, co cítí. Není schopno dokonce ani zamrkat čí polknout. Síla jeho strachu se neustále stupňuje. Fyzické tělo-mysl se všemožně snaží vyprostit. Strach proudí po propojujících energetických šňůrách a vstupuje do projektovaného dvojníka.
Projektovaný dvojník pocítí nával strachu. Tento strach nemá žádnou zjevnou příčinu, čí zdroj, ale zdá se mu, jako by přicházel z konkrétního směru (od jeho fyzického těla, ačkoli projektovaný dvojník o tom neví). Projektovaný dvojník cítí silné tahání, nějaký mohutný tlak. (Tento tlak přichází od jeho fyzického protějšku, který bojuje s ochromením.) Řečený boj má ten výsledek, že zbavuje projektovaného dvojníka mocí a táhne ho zpátky k jeho fyzickému tělu. Projektovaný dvojník neví, co tuto sílu způsobuje. Je zděšený a brání se vším, co má.
Strach na obou stranách se rychle stupňuje (emocionální zpětná vazba), jak oba aspekty problém živí o umocňují. Obě strany rozdělené mysli – fyzické tělo-mysl a jeho projektovaný dvojník – jsou vystrašené. Každá cítí hmatatelnou přítomnost hrůzy přicházející z konkrétního směru – od toho druhého a naopak -, ale žádná strana o tom neví. Tahanice pokračuje tak dlouho, dokud fyzické tělo-mysl neuspěje o nevtáhne zděšeného projektovaného dvojníka zpátky (což se stává nejčastěji), nebo dokud fyzická strana neomdlí a znovu neusne.
Stav ochromení a projektovaný dvojník
Následující scénář se opět vztahuje k emocionální zpětné vazbě, ale v tomto případě se jedná o konflikt mezi snovou myslí a jejím projektovaným dvojníkem.
Projektovaný dvojník proplouvá v zóně reálného času a zabývá se svými věcmi, když vtom se náhle lekne. Ve stínech vidí nějaké keře, co se pohybují. Do hry vstoupí představivost a on vidí, jak se k němu natahuje nějaký obludný tvor. Ztuhne neví, co to je, ani co má dělat. Dává se na útěk, jenže vtom ucítí hned za sebou hmatatelnou přítomnost, ze které ide děs (ze směru svého fyzického těla a snové mysli). Zdrcující síla ho začne táhnout zpátky. Snaží se utéct, ale najednou ucítí takovou slabost, jako by z něj vysál všechnu životní sílu. Připadá si nyní jako v pastí a velmi obtížně se pohybuje.
Snová mysl, na začátku toho všeho, ucítí prvotní příval strachu od svého projektovaného dvojníka, neví však, co se děje. Plynulá povaha snu se v tuto chvíli změní a začne získávat zlověstné rozměry. Snová mysl se však neprobudí uvnitř svého fyzického těla-mysli. Nyní zažívá snovou verzi ochromení v bdělém stavu. Jak se usilovně snaží osvobodit, strach neustále narůstá.
Projektovaný dvojník se cítí být v postí, lapený nějakým mocným neviditelným nepřítelem. Nyní je tak slabý, že se sotva hýbe, případě si, jako by se brodil rychle tuhnoucím betonem. Ať se snaží sebevíc, nedaří se mu vládu neviditelného nepřítele zlomit. Strach se stupňuje a projektovaný dvojník se marně zpěčuje, zatímco mu ubývají síly. Pocit strachu přechází v bezmyšlenkovitý děs. Teď už se nemůže oni hnout.
Strašlivá přítomnost se přibližuje, nemilosrdně ho táhne zpátky do svých hrůzostrašných spárů. Neviditelná příšera pozvedá úděsnou sekyru…, když tu se náhle fyzické tělo-mysl vzbudí. Je slité potem, srdce mu buší jako šílené, lapá po dechu a třese se strachem.
Jak vidíte, při události rozdělení mysli může nastat spousta problémů. Když máte co do činění se třemi aspekty jedné mysli, které jsou všechny důvěrně propojené, může se stát cokoliv. Strachuplné události vyplynuvší z rozdělení mysli zplodí obvykle pouze jeden paměťový proud. Proto je obtížné poskládat si dohromady, co se po této události stalo. Zlé sny mohou navozovat zlé mimotělní zážitky a oba tyto aspekty mohou ještě ovlivňovat prožitky fyzického těla-mysli.
Slabost během mimotělního zážitku
Mimotělní zážitky s nízkým příkonem energie, kdy je projektovaný dvojník po výstupu z těla tak slabý, že se sotva může pohnout, nebo je úplně ochromený, jsou způsobeny tím, že fyzické tělo-mysl zůstává vzhůru. Zamyslete se nad efektem rozdělení mysli. Udržet vědomí funkční v bdělém stavu si žádá určité množství energie. Pokud po výstupu z těla po události rozdělení mysli zůstane fyzická mysl vzhůru, jsou dostupné energie rozděleny mezi fyzické tělo-mysl a jejího projektovaného dvojníka. Míra bdělosti a funkčnosti fyzického těla-mysli přímo ovlivňuje energii a schopnosti jeho projektovaného dvojníka. Slabost a ochromení v průběhu OBE jsou jakousi mimotělní verzí ochromení v bdělém stavu.
Vzpomínky na ochromení
Dominantní vzpomínky, které nám zůstanou po epizodě ochromení v bdělém stavu, pocházejí z nejintenzivnější a nejvíc zapamatovatelné strany zážitku. Často to bývá strana, která je nejvíc traumatizovaná. Je to obvykle fyzické tělo-mysl, neboť tato strana rozdělení mysli má přímější dopad na fyzickou mysl-mozek. Složitá povaha nahrávání stínové paměti někdy způsobí, že se smíchají různé paměťové proudy. Výsledkem mohou být vzpomínky na špatný sen, plus zážitek děsivé projekce, plus ochromení v bdělém stavu.
Jak se vymanit z ochromeni v bdělém stavu
Když se naučíte navozovat OBE cíleně, poklesne četnost epizod, kdy dochází k ochromení v bdělém stavu. I když se projektujícímu nedaří OBE navodit, vedou pokusy o projekci k rozvoji energetického těla, což vždycky pomůže. ]e-li vaším problémem strach z OBE, mohou pomoct pokusy o projekci během dne. Denní mimotělní zážitky vzbuzují strach mnohem méně. Práce s energií, meditace a rozvíjení dalších základních schopností vám skryté příčiny ochromení v bdělém stavu také pomohou odstranit.
Někteří lidé radí, že se máme ochromení v bdělém stavu poddat nebo se pokusit převést ho v OBE. Pokud jsou epizody ochromení časté, za pokus to rozhodně stojí.
Nejjednodušší metoda, kterou také preferuje většina, spočívá ve vyčištění mysli (odvržení strachu) a koncentraci na pohyby jednoho palce u nohy. Z nějakého důvodu je palec u nohy část těla, kterou lze během epizody ochromení v bdělém stavu nejlépe oživit. Jakmile se palec pohne, ochromení skončí. Tato metoda obvykle paralýzu přeruší během několika vteřin.
Ochromení v bdělém stavu, tak jako spontánní OBE, je pravděpodobnější, pokud se člověk při odpočinku nebo ve spánku nachází v určitých pozicích. Ležení na zádech u většiny lidí napomáhá jak projekci, tak ochromení v bdělém stavu. Vyplatí se proto zjistit, jestli i u vás nemá poloha při odpočinku nějaký vliv, a vyhýbat se pozicím, které ochromení v bdělém stavu podporují.
Pokud se stane, že ochromení v bdělém stavu postihne hluboce uvolněnou, ale stále bdící osobu nebo někoho, kdo se pokouší usnout, obvykle se k ní pojí výrazné pocity prudkého padání – to je tedy varovný okamžik. A taky nejlepší doba, kdy to zastavit. Co nejrychleji vylezte z postele. Zabráníte ochromení v bdělém stavu dřív než stačí propuknout. Já třeba doporučuji vstát a jít se chvíli projít, nebo podniknout nájezd na ledničku, protože jídlo taky pomáhá. Nejméně čtvrt hodiny se do postele nevracejte, jinak by k ochromení mohlo znovu dojít. Pomůže i změnit polohu na lůžku.
Emocionální zpětnou vazbu při epizodě ochromení oslabíte tím, že budete udržovat jasnou mysl a odmítnete podvolit se strachu. Jestliže fyzické tělo-mysl a projektovaný dvojník spolupracují a zachovají klid, zkrátí se doba trvání paralýzy i její vážnost.
Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří nadměrná únava a nevyspání. Tyto věci byste měli řešit, pokud vás často postihuje ochromení a pokud míváte komplikované mimotělní zážitky.
Při řešení těchto problémů může sehrát důležitou roli jídlo. Prázdný žaludek obvykle zvyšuje aktivitu energetického těla, čímž vzrůstá i pravděpodobnost ochromení v bdělém stavu a spontánního OBE. Těžké jídlo může projekci naopak znesnadnit, protože zpomaluje aktivitu energetického těla a podporuje hlubší spánek. Tim ovšem také klesá pravděpodobnost ochromení a spontánního OBE.
Nechtěné spontánní mimotělní zážitky
Časté záchvaty ochromení v bdělém stavu a spontánní OBE jsou pro některé lidi problém. Většina nedokáže tento stav zarazit a zážitek se jím nelíbí. Často jim nevoní ani myšlenka záměrného navození OBE. Chtějí se prostě v klidu vyspat.
Pokud máte k tomuto problému sklony, zpravidla se vyskytne několikrát za rok. Bude se dít vždy několik dní po sobě, často kolem úplňku. Ve vzácnějších případech se může problém zhoršit a způsobit vám zdravotní a psychické potíže. Někteří lidé s touto poruchou se budou dokonce vyhýbat spánku. To však není rozumné, protože tak vznikne spánkový deficit a problém se zkomplikuje ještě víc. Nedostatek spánku vám navíc může vzít chuť k jídlu, což skryté příčiny tohoto stavu jen dále zhoršuje.
Takže jako první věc je třeba řešit spánkový deficit. Lidem s touto poruchou vždy radím, aby vyhledali lékařskou pomoc. Zčásti se na problému může podílet i spánková apnoe, kdy člověk během spánku přestává dýchat. Často se pak probouzí a o to víc vzrůstá pravděpodobnost ochromení v bdělém stavu a spontánních OBE. Spánkové poruchy tohoto typu jsou léčitelná. Poraďte se, prosím, se svým lékařem, a máte-li podezření na spánkovou apnoe, ať vás pošle na kliniku zaměřenou na poruchy spánku. Jakmile se obnoví normální spánkový vzor, zlepší se vám i chuť k jídlu a problémy ustoupí.
Problémy strachu spojené s častými ochromeními v bdělém stavu a spontánními OBE může zmírnit spaní v dobře osvětlené místnosti. U chronických problémů lidem radím, aby spali pouze přes den, dokud nebudou vyřešeny skryté kauzativní faktory. Pokud spánku brání přítomnost světla, je dobré vzít si masku na spaní (stačí černé triko natažené přes oči). Jsou-li spontánní OBE z nějakého důvodu nevyhnutelné, bývají tyto zážitky méně hrozné během dne.
Súvisiace články
Podstata astrálneho cestovania
Astrální cestování: Robert Bruce
Spánková paralýza – osobné zážitky
Lucidné snívanie verzus Astrálne cestovanie
Duchovia najmocnejších objektov Vesmíru
Astrálne cestovanie
Cvičenia astrálnej projekcie
Meditačný tranz pomocou špičkových technológií
Vaše otázky, naše odpovede
Astrálna mágia
