SEX DROGY A VÚDÚ aneb JAK TO NEDĚLAT
Občas se to stává – někdo se vedle mě posadí a zeptá se, jestli se opravdu zajímám o vúdú. Po mé kladné odpovědi pak dotyčný začne vyprávět svůj vlastní zážitek spojený s vúdú. Asi by mě to mělo těšit. Mnohem častěji je mi z toho ale smutno. Proč? Většina historek nevyznívá příliš pozitivně, naopak. Vyprávějí o více či méně tragických nehodách, negativních zážitcích anebo o nesplněných očekáváních. Obdobné historky mají stále stejné spojující prvky, kvůli kterým jsem se rozhodla sepsat tento stručný text.
Jedná se o jedny z nejčastějších chyb, které lidé dělají při pokusech kontaktovat loa. Při jejich vyslechnutí mívám pocit déjà vu: Někdo slyšel o tom, že pro vúdú jsou typické divoké večírky, což zní jako skvělá zábava. Jeden takový se rozhodne uspořádat u sebe doma. Alkohol teče proudem, drogy jsou vítány, sex je vyvrcholením celého „obřadu“. Pro velikou část haitských loa to není zábava, ale hrubá urážka. Výsledkem podobného pojímání vúdú bývají, k překvapení mnohých, potíže. Některé takto vzniklé příhody jsou komické, jiné děsivé. Obvyklým závěrem pak je obvinění a strach z duchů a domnělé potvrzení špatné pověsti vúdú.
Co tedy v rámci práce s duchy vúdú nedělat?
1. Drogy. Užívání drog je v rámci obřadů tradičního haitského vúdú zapovězeno.
2. Alkohol. Při obřadech lze vypít menší množství alkoholu, ale s mírou. Alkohol na vúdúistických obřadech plní úlohu „energy drinku“, povzbuzujícího nápoje, který podporuje výdrž účastníků několikahodinových obřadů. Na Haiti je velikou ostudou účastnit se vúdúistického obřadu opilý. Zprávy o mimořádném množství vypitého alkoholu se týkají posedlosti, během níž alkohol pijí duchové, nikoli lidští účastníci obřadů.
3. Nahota. Haitské vúdú obsahuje množství křesťanských prvků a sami Haiťané jsou velice slušní a konzervativní lidé. Nahota při obřadech je považována za projev neslušného chování k duchům i dalším přítomným.
4. Sex během obřadů, nebo například i jen před oltářem zasvěceným duchům, není jen projevem neúcty, ale může být dokonce riskantní. Věří se, že taková činnost duchy nabudí a jen těžko lze předvídat důsledky.
5. Nevhodně zvolená forma. Je chybou pokoušet se napodobit obřady haitského vúdú, které jsou vykonávány zasvěcenými kněžími, pokud člověk není knězem. To samé platí o magických evokacích, které jsou na Haiti navíc dosti odlišné od tradiční evropské magie. Vúdú je živoucí náboženství a s loa lze komunikovat i jinak, například prostřednictvím meditace a některých drobných rituálů. Náročnější formy práce s loa by nikdy neměly probíhat bez přítomnosti někoho, kdo opravdu ví, co dělá. Což nás přivádí k dalšímu bodu:
6. Nepřítomnost kněze. Mám ráda tradice, kde člověk ke kontaktu s božstvy nepotřebuje žádného prostředníka. Nicméně vúdú je velice účinný a živý magický systém, jak již bylo ostatně řečeno. Zároveň je zasvěcovací tradicí. Znamená to, že velká část magických i obřadních postupů je lidem předávána pouze v rámci zasvěcení do určité linie. Pakliže člověk nezná žádného kněze, měl by volit jednodušší formy kontaktu s duchy. Pokud opravdu potřebuje zažít vúdúistický obřad, je nejlepší domluvit se na tom s některým knězem. V Německu jich působí hned několik, v Británii také.
7. Nevhodně zvolené loa. Nikdo neomylný z nebe nespadl a většina začátečnických chyb se dá pochopit a omluvit. Co však nechápu je, proč si lidé bez jakýchkoliv zkušeností s vúdú nejčastěji jako první volí horké duchy anebo duchy smrti a hřbitova. Tito duchové pracují rychle, což je jejich velká výhoda. Nicméně mohou být agresivní a je mimořádně těžké je zvládnout. Ovládnout některá z těchto loa může být oříškem i pro zkušeného ougana či manbu. Pro nezasvěceného člověka to pak je takřka nemožné. Pokusy o kontakt s těmito bytostmi si jen přidělává problémy. Lidé tento druh duchů navíc obvykle nekontaktují proto, že potřebují rychle vyřešit nějaký problém (pro tyto důvody mají loa naopak mimořádné pochopení). Mnohem častěji lidem prostě a jednoduše připadají temné a nebezpečné entity stylové a romantické.
8. Nedostatek sebereflexe. S předchozím bodem úzce souvisí nedostatečná míra zdravé sebereflexe. Týká se výběru duchů, ale také žádostí, které lidé duchům předkládají. Problémy přetrvávající roky či měsíce nelze vyřešit během jediného obřadu. Lidé si také neuvědomují, že duchové mohou zvolit zcela jiný způsob řešení, než jim může být příjemné.
9. Vytržení z kontextu. Lidé, zvláště ti zvyklí pracovat magicky, mívají sklony zacházet s loa z haitského vúdú podobně, jako kdyby šlo o seznam démonů, které lze libovolně volat. Je to zásadní omyl svědčící o neporozumění širšímu kontextu haitského vúdú. Nikdy nelze mít jistotu, že během obřadu voláme pouze jedno konkrétní loa. Během obřadů oslovují kněží všechna loa a posléze s některými z nich pracují. Pokud je k haitským loa přistupováno jako k démonickým entitám, případně jsou eklekticky zapojena do jiného rituálního konceptu, dochází občas, mírně řečeno, k nedorozuměním. Často. Zdroj
Slovníček:
Loa: Entita haitského vúdú. Haitské vúdú hierarchicky nerozlišuje mezi pojmy duch nebo božstvo.
Ougan/manbo: Kněz nebo kněžka haitského vúdú. Jedná se o lidi, kteří prošli několik měsíců či let trvajícím výcvikem.
O autorke článku
O afrokaribská náboženství, jejich vývoj, historii i praxi se zajímám již přes osm let. Za tu dobu mne nepřestávají fascinovat a stále v nich nacházím něco nového. Doufám, že tyto stránky umožní hlouběji proniknout do tohoto pestrého a zároveň tajemného světa i Vám.
Súvisiace články
Duchovia Voodoo
Extatický a enstatický šamanizmus
Psychotropný šamanizmus
Čarodejníctvo
Andský šamanismus peruánskych indiánov Qeros
