Magie pro začátečníky aneb jak začít čarovat (II.část)

Pan prof.Milan Nakonečný, přímý žák jednoho z významných prvorepublikových hermetiků Františka Kabeláka, sice zastává poněkud archaické názory, které se z dnešního pohledu mohou zdát i komické, ale obohatil naši nepříliš rozsáhlou oblast okultní literatury o úžasná díla. Prvním je Lexikon magie, první vydání které vlastním má nádherné černé desky s velikým stříbřitým pentagramem na obálce, druhé je však obsažnější s opravou některých původních chyb.

Tvoří encyklopedické dílo magie a hermetismu sloužící alespoň k určité orientaci v problému. Stejně jako v dalším díle, tak i zde se ošklivě promítají autorovy antipatie a předpojatost vůči určitým věcem a naopak snaha o vyzdvihování nepodstatného.

Druhé dílo pana Nakonečného je už legendární Novodobý český hermetismus, který kromě toho že se objevil v televizních pořadech jako Na vlastní oči, také naprosto bravurním vypravěčským způsobem popisuje dějiny českého hermetického hnutí a jeho představitelů. Jsou zde sice přítomné chyby a o mnohém lze polemizovat, ale přesto je to krásná kniha kterou jsem četl nespočetněkrát. Zaznamenal jsem vznik nového modrého vydání, které na mě v knihkupectví působilo tlustším dojmem, dosud jsem ale neměl tu čest číst.

Velice významným autorem je v tomto článku již několikrát zmíněný autor recenzní pan mgr. Jozef Karika, doufám že tím nikoho neurazím a ani nepoukáži na svou nesmírnou naivitu, ale myslím že jeho knihy patří k tomu nejlepšímu co bylo na dané téma napsáno. Jeho Zóny Stínu jsou kolosální dílo, které by rozhodně nemělo chybět v knihovně nikoho kdo se považuje za vážného zájemce o magii. Doslov, který nemusí být snesitelný pro každého poukazuje na autorovo postmodernistické zaměření, ale ikdyž jej nepřijmeme a rituálně jej zničíme, tak jak to udělal jeden kult s doslovem v překladu jedné nejmenované knihy jednoho nejmenovaného spolku, tak nás může vést k zamyšlení.

Finanční magii inteligentním způsobem rozebírá v knize Magie peněz nebo Magia peňazi, která sice na první pohled vypadá jako jedna z těch pseudovědeckých příruček k rychlému zbohatnutí, nebo čarodějnických návodů k chytání Leprikónů, ale uvnitř se skrývá skutečný poklad finanční magie, ale nechci o tom básnit, protože jsem finančně dosud schopný udržet se naživu a úspěšné zkušenosti jsou spíše od známých.

Další knihou od tohoto autora je Kurz práktickej mágie pre začiatočnikov, zkráceně KPMPZ. Představuje magický výcvik podobající se dříve značně slavné Bráně k opravdovému zasvěcení. Je rozvržen na 140 dnů, týden po týdnu, narozdíl od podobných forem výcviku může působit poněkud sterilně(tím nemyslím že by autor neměl dobrý smysl pro humor), jak píše autor ,,Táto kniha neprináša žiadne skutočné zasvätenie“, neobsahuje žádný ezoterický balast, žádná duchovní dogmata, žádné neodůvodněné názory které by si měl praktik vštípit. Na knížce není nic duchovního, protože magie není duchovní. Je to jen druh manipulace a přepisování reality, tak jak to chceme. K založení požáru také nepotřebujeme žádnou filosofii, víru v něco, náboženství a přesto je to možné, jen v magii jako nástroj místo sirek používáme mysl. Magie se může stát duchovní, jako se duchovní může stát práce v kamenolomu, ale jinak na práci v kamenolomu ani magii nic vznešeného nebo duchovního není.

Další Karikovy knihy jsou Slovanská magie, jejíž téma lze odvodit z jména, ale která je již vyprodaná a tak nezbývá než počkat na další vydání, reprint, její objevení v bazaru a nebo by musel zájemce podstoupit strastiplnou cestu myší k tlačítku download a stáhnout si jí někde z internetu. Pak je tu Liber 747 vel Boeingus, která vyšla v angličtině a obsahuje i něco z Karikovy práce publikované ve Slovenštině a Češtině a fascinující Brány meonu vyprávějící magickou legendu o 20.století, jak jest v podtitulu napsáno.

I kdysi dávno, v krátkém období, navzdory tomu že Češi jsou poněkud ignorantští co se týče magie a celá Česká republika připomíná spíše Springfield, když v Cambridgeském univerzitním periodiku vycházejí články o chaos magii, tak zde křesťanský pseudovědecký fanatik Grygar vede po vzoru inkvizice své procesy s čímkoliv co se protiví jeho obmezenému světoobrazu, vycházela okultní a hermetická literatura poměrně dobré kvality, zdější hermetici dosahovali dobrých výsledků a překladatelská činnost nebyla také zrovna k zahození.

K hlavním osobnostem, které se podílely na tomto krátkém rozkvětu okultní české pouště patřil dr.Jan Kefer, jehož kompilovaná Theurgie magické evokace má sice staroaeonský a křesťanský nádech, přesto je do určité míry dobrou knihou. Jako bible českých astrologů byl brán Keferův bestseller Praktická astrologie, která zájemci, pokud nechce své znalosti věd hermetických prohloubit o astrologii, alespoň pomůže v poznávání astrologických vlivů a korespondencí.

Frankofil, egyptofil a cestovatel Pierre de Lasenic přeložil do češtiny knihu Clef absolute de la science occulte od francouzského hermetika Papuse a vydal jí jako Tarot klíč k iniciaci pod svým jménem, kromě toho jsou zajímavá i díla zabývající se egyptským esoterismem a Magie sexuelní, která ač je dílem teoretickým, je z nich asi nejpozoruhodnější.

Judr.Oldřich Eliáš, člen prvorepublikové společnosti hermetiků Universalie, též napsal dobrá díla, jako Magii a demonologii ve Staré Babylonii, která kromě úchvatnosti sumerské mytologie, bude mít svůj význam i v posuzování falzifikovaného Simonova Necronomiconu. Jeho studie o Golemovi, zvláště pro nás co máme tak blízko k té pražské legendě je zajímavá stejně jako Úvod d(zjistit jak se jmenuje)o magie.

Poslední člověk, jehož jméno zmíním, za tuto zmínku určitě stojí. František Bardon sepsal několik knih z nichž nejznámější je Brána k opravdovému zasvěcení, která představuje teoretický úvod do hermetismu a praktický a jak už dokázaly stovky praktiků a každý kdo není uplně apatický polomrtvý lenoch to může zkusit, plně funkční. Stačí zkusit první tři stupně, jejichž cílem je ovládání živlů. V konečných částech knihy jsou pak praktické magické postupy, ikdyž někdy není uvedeno příliš mnoho.

Další Bardonova kniha je Praxe magické evokace, je to kniha pojednávající o evokační magii, popisující návody, pomůcky a rady k vyvolávání, které nemusíte brát všechny uplně vážně. Okultisty nelze nikdy brát doslova, vše berte s rezervou, každý z nich má svůj vlastní pohled na svět, svou vlastní „psychózu“. Jsou tu některé techniky a pomůcky specifické pro Bardona a také užití trojúhelníků zjevů je ve Střední Evropě unikátní, běžný spíše pro anglosasskou magickou tradici (viz Goetia). Kniha v sobě má stovky pečetí a popisů magických entit od živlových duchů přes sefirotické inteligence různých planetárních zón, jež je možné evokovat pomocí zde uvedených návodů. Přes nespornou hodnotu Bardonova díla plného hodnotných informací, které vzniklo na podkladě učení jeho mistra Rah-o-mira Quintschera, se zde projevují prvky pseudookultismu, nepříjemného svatouškovství a zároveň nesmyslů(obyvatelstvo Venuše, Bardon jako vtělená duchovní bytost), jimž Bardon zřejmě věřil a další excentričnosti, která ale u mágů nejsou zas tak neobvyklé. Velcí mágové mají právo na podivínství a magořinu.

O mnohých dalších českých okultistech z jsem se nezmínil, ikdyž jejich díla mohou někomu být v něčem přínosná. Odkazuji zájemce na Novodobý český hermetismus a Dějiny české mystiky od pana Sanitráka.

Uvědomte si prosím že tyto knihy vznikly v době před rozšířením a přijetím pojmu nového aeonu, předtím než jednotlivé ezoterní a okultní směry přišly s tím, že došlo k přechodu od jednoho věku do nového. Proto velmi mnoho těchto knih obsahuje rozličná dogmata a nařízení vztahujících se na starý, saturnsko-křesťanský aeon Osiridův. Pro tento aeon bylo charakteristické, že člověk si nedokázal vládnout sám, nedosáhl své pravé vůle a musel být hlídán nařízeními, aby se nepřecpal sice lákavé a sladké zmrzliny, ale zmrzliny po které by mu bylo špatně. Člověk v tomto aeonu musí volit sám, heslo tohoto věku je: ,,Dělej co ty chceš, to ať je celé záko. Láska je zákon, láska pod vůlí.“ To není výzva k anarchii, ale ke sjednocení svého konání s prozřetelností, k nalezení své pravé vůle. Kdyby došlo k rozšíření a přijetí novoaeonských tezí mezi prvorepublikovými hermetiky, tak jak jsou přijímány dnes, vypadala by jejich díla značně odlišně. Po aplikaci Thelemy například na Bardona se nám vyjeví inteligentní a moderně pojaté dílo, které oproti tomu nyní působí spíše komicky se svou svatouškovskostí a snahou deformovat adepta podle určitého modelu. Pro magii nyní platí vodnářské:,,Dělej co ty chceš“. Mág nemusí vážně dělat nic z toho co Bardon říká, nemusí být ochotný, slušný, dobrotivý, hodný, protože nahrazení svého pravého já nějakou šablonou je negativní, je to petrifikace osobnosti. Není malé dítě, aby mu rodič nadiktoval co smí a co nesmí. Teď musí v pravý okamžik poznat kdy co smí a kdy něco nesmí.

Kdyby tomu tak bylo, tak by byla prvorepubliková okultní díla prostá mnoha archaických dogmat a neopodstatněných nařízení. Tato nařízení mohou jít proti Pravé vůlí mága. Pravou vůli můžeme brát jako Boží prozřetelnost, nebo bytí v souladu s Tao nebo karmickým zákonem. Je to to jediné pravé, čím se mág v tomto aeonu má řídit. Jako zbytek světa si i náš nejvýznamější okultní autor Josef Veselý uvědomil podstatu pravé vůle a její nezbytnost pro jakýkoliv úspěch, nejen v magii, ale i v jakémkoliv konání. Proto bývá lidmi na okultní periferii různě pomlouvám a označován za černého mága, podobně jako jím byli označováni i mnozí velcí mágové historie, sám Crowley o sobě polemizoval zda-li není černý mág a Ježíš Kristus byl obžalován z magie a paktu s Belzebubem, jeho učení tolik podobné thelemickému bohužel přišlo v saturnském věku a tak se z osvíceného Ježíše stal Kristus, vzkříšený bůh, nejproslulejší Osiris.

Ačkoliv tomu odporuje jeho svatouškovsky nehezké a v některých směrech pseudokultní dílo, tak se zdá že Bardon alespoň částečně chápal povahu Pravé vůle a řídil se jí, jak jinak vysvětlit jeho někdy až zárážející chování, které bylo v rozporu s tím co kázal, jako když náměstí v Opavě nechal bombardovat bleskem při dohadování se se svým odpůrcem. Také s tímto velkým mágem spojované a karmou vysvětlované to, že Bardon nemohl v některých situacích pomahat, lze brát tímto způsobem. Bardon, ač jeho učení bylo stále staroaeonské, z velkých prvorepublikových hermetiků přežil nejdéle do období, kdy již vláda nového aeonu zapustila své kořeny hlouběji.

Dosažení Pravé vůle je úkolem současného člověka, je to dle hermetismu sjednocení svého konání s prozřetelností a tedy jednání s karmou a nikoliv proti ní. Ten kdo jde s pravou vůlí, nebude nikdy činit nic špatného, byť by zahubil člověka a naopak zachránit někomu život může se může protvit Pravé vůli. Budhismus říká, že když někomu zachráníte život, tak jste pak zodpovědní za vše co ten člověk učiní. Je to zasahování do osudu. Když člověk naplňuje svou Pravou vůli, tak jde v souladu s osudem. Pamatujte slova Knihy zákona: ,,41/41 Stav mnohosti nechť je spoután a mějte jej v ohavnosti. A tak se vším co se tě týká; ty nemáš jiného práva, než konat svou vůli. 43/43 To dělej a nikdo nemá říkat ne. 43/43 Neboť ryzí vůle, nezkalená úmyslem, osvobozená od chtivosti výsledku, je každým způsobem dokonalá„. Díla francouzského hermetického obrození od autorů jako je de Guaita, Papus a Lévi zcela postrádají z logických důvodů doby jejich vzniku před rokem 1904 tento prvek a inklinují k staroaeonskému smýšlení, k vlivům křesťanství a staré morálky, jsou to hodnotné spisy obsahující mnoho dobrých informací, ale je nutné brát opatrně, nebrat doslova a přetrpět prvek náboženství. Magie je jen jedna, jednotlivé směry vysvětlují její podstatu a prvky odlišně a také s nimi odlišně operují. Nechci žádný směr vyzdvihovat, ať si zájemce projde vše a sám zjistí co se mu líbí, výše uvedená literatura je tím nejlepším s čím jsem měl tu čest na českém trhu, jsou to díla osoba, které skutečně provozovaly magii a tedy zájemcům o praxi přijdou vhod. Je to výborný úvod do magie.

Těm, kdo by chtěli studovat magii hlouběji vřele a s kladením velkého důrazu doporučuji naučit se cizí jazyky, zejména angličtinu a němčinu (když pak půjdete cestou hermetismu, tak samozřejmě přijde vhod hebrejština a mnohé další jazyky), můžete na tom zkusit svou magickou praxi. Stanovit si jako magický cíl naučit se anglicky, nebo německy, sigilizovat tato přání (nejlépe na různé aspekty tohoto jazyka, podle vzoru té pseudovědecké knížky Tajemství ze Simpsonů, rozdělte učení jazyka na menší přání a ta pak odpalte), můžete si stvořit elementára a můj oblíbený goetický démon Forneus ve výuce jazyku zvláště nápomocen býti může. Vezměte to jako zkoušku svých magických schopností. V němčině je velmi mnoho knih, jako dílo Waltera Jantschika absolventa bezpočtu univerzit, parapsychologa a vůdce Ordo Baphometis, o němž ponětí k nám přinesl J.Veselý, také knihy Gregora A. Gregoria, nebo významné publikace o Voodoo od Papa Shanga.

V angličtině je záplava literatury na okultní téma nekonečná, od Picatrixu, přes Kennetha Granta, většinu děl Aleistera Crowleyho, Bertiauxe, vše od Fratera Achada a celé kvantum věcí na téma Chaos magie. Každé přeložené dílo je velikým přínosem.

Zdroj: http://darkprincess.blog.cz