Jak začít meditovat – Praktický průvodce

Z duchovního hlediska je každý hledající začátečníkem. Začátečník je ten, kdo má vnitřní touhu stále růst v cosi více božského, více ozařujícího a více naplňujícího. V ten okamžik, kdy chcete dělat neustálý pokrok, v ten okamžik, kdy chcete překonat sami sebe a vstoupit do stálé, vždy přesahující skutečnosti „Za“, v ten moment se stáváte věčným začátečníkem.

Pokud jste úplný začátečník, můžete začít čtením několika duchovních knih či spisů. Dají vám inspiraci. Měli byste číst knihy duchovních Mistrů, ke kterým máte naprostou důvěru. Jsou Mistři, kteří dosáhli nejvyššího vědomí, a čtením jejich knih můžete získat inspiraci. Je lépe nečíst knihy psané profesory, učiteli či aspiranty, kteří jsou stále na cestě a ještě nedosáhli duchovního osvícení. Pouze ti, kteří Pravdu realizovali, budou schopni Pravdu nabídnout. Jinak je to jako když slepý vede slepého. Také je vhodné sdružovat se s lidmi, kteří již určitou dobu meditují. Tito lidé možná nemají předpoklady, aby vás učili, ale mohou vás inspirovat. I kdybyste jen seděli mezi nimi při meditaci, vaše vnitřní bytost od nich nevědomě převezme určitou meditační sílu. Nic nekradete, pouze vaše vnitřní bytost od nich přijímá pomoc, aniž byste o tom navenek věděli.

Zpočátku byste neměli na meditaci ani myslet. Pokuste si prostě stanovit určitou denní dobu, kdy se budete snažit být klidní a tiší, a ciťte, že těchto pět minut patří vaší vnitřní bytosti a nikomu jinému. Pravidelnost je ohromně důležitá. Co potřebujete, je pravidelné cvičení v pravidelnou dobu.


Meditace – úvod

Pro začátečníky je lépe začít s koncentrací. Jinak v okamžiku, kdy se snažíte uklidnit svou mysl a vyprázdnit ji, nastoupí milióny neveselých myšlenek a nebudete moci meditovat ani sekundu. Jestliže se koncentrujete, v té chvíli odmítáte špatné myšlenky, které se do vás snaží vstoupit. Proto na začátku cvičte pouze koncentraci po několik minut. Potom, za několik týdnů nebo měsíců, se můžete pokusit o meditaci.

Když začínáte meditovat, pokaždé se snažte cítit, že jste dítě. Když je člověk dítě, jeho mysl není rozvinutá. Ve věku dvanácti či třinácti let začíná mysl fungovat na intelektuální úrovni. Ale předtím je dítě pouze srdce. Dítě cítí, že nic neví. Nemá žádné představy o meditaci a duchovním životě. Chce se vše učit zčerstva.

Nejprve pociťujte, že jste dítě, a pak se snažte cítit, že stojíte v květinové zahradě. Tato květinová zahrada je vaše srdce. Dítě si může hrát v zahradě hodiny. Jde od květu ke květu, ale neopouští zahradu, protože se raduje z krásy a vůně každé květiny. Ciťte, že zahrada je uvnitř vás a vy v ní můžete zůstat tak dlouho, jak jen chcete. Tímto způsobem se naučíte meditovat na srdce.

Dokážete-li zůstat v srdci, začnete cítit vnitřní pláč. Tento vnitřní pláč, což je aspirace, je tajemstvím meditace. Když pláče dospělá osoba, její pláč není obvykle upřímný. Ale když pláče dítě, a může plakat jen pro sladkost, je velmi upřímné. V tu chvíli je pro něj bonbón celý svět. Dáte-li mu 100 dolarů, nebude spokojeno, chce jen bonbón. Když pláče dítě, otec nebo matka k němu okamžitě přijde. Dokážete-li plakat z hloubky nitra pro mír, světlo a pravdu a je-li to jediná věc, která vás uspokojí, potom Bůh, váš věčný Otec a věčná Matka, musí přijít a pomoci vám.

Vždy byste se měli snažit cítit, že jste bezmocní jako dítě. Jakmile cítíte, že jste bezmocní, někdo vám přijde pomoci. Když se dítě ztratí na ulici a začne plakat, nějaká dobrosrdečná osoba mu ukáže jeho domov. Ciťte, že jste ztraceni na ulici a zuří bouře. Pochyby, strach, úzkost, starosti, nejistota a ostatní nebožské síly vás zaplavují. Ale pokud pláčete upřímně, někdo vás přijde zachránit a ukáže vám, jak se dostanete domů, do svého srdce. A kdo je ten někdo? Je to Bůh, váš Vnitřní Pilot.


Vnitřní pozornost

Bůh se může objevit jak v určité podobě, tak i bez podoby. Ale během meditace je lepší myslet na Nejvyššího jako na lidskou bytost. Začátečník by měl vždy meditovat na osobního Boha. Jinak, snažíte-li se vidět Boha v Jeho neosobním aspektu, budete zmateni Jeho nesmírností. Začněte tedy s osobním Bohem a odtud můžete přejít k Bohu neosobnímu.

Bůh se může objevit jak v určité podobě, tak i bez podoby. Ale během meditace je lepší myslet na Nejvyššího jako na lidskou bytost. Začátečník by měl vždy meditovat na osobního Boha. Jinak, snažíte-li se vidět Boha v Jeho neosobním aspektu, budete zmateni Jeho nesmírností. Začněte tedy s osobním Bohem a odtud můžete přejít k Bohu neosobnímu. Dnes jste možná začátečníky v duchovním životě, ale neciťte, že začátečníky budete vždy. Každý byl jednou začátečník. Pokud cvičíte koncentraci a meditaci pravidelně, pokud jste opravdu upřímní ve svém duchovním hledání, pak nepochybně učiníte pokrok. Důležité je nenechat se odradit. Uskutečnění Boha nepřijde přes noc. Meditujete-li pravidelně a oddaně, pokud pláčete pro Boha jako dítě pro svou matku, pak nebudete muset běžet k cíli. Ne, cíl přijde a stane přímo před vámi a bude se vás domáhat jako svého vlastního, zcela vlastního.

Sestavil: Václav
Zdroj: http://www.srichinmoy.org/czech