Inteligencie & Schopnosti
Druhy schopností
R.B.Cattell (1971) – perceptivní a efektorické
J.P.Guilford (1959) – perceptivní, psychomotorické, intelektové Nejčastější dělení schopností je na specifické a obecné = inteligence
Druhy inteligence
divergentní & konvergentní
R.B.Cattell (1941): a) fluidní b) krystalická
Ch.E. Spearman: G-faktor a tzv. speciální S-faktor
C.Burt rozlišuje I. verbální a neverbální
L.L.Thurstone (1963) díky faktorové analýze rozlišil:
– slovní porozumění (rychle chápat význam slov)
– slovní plynulost (rychle nalézat vhodná slova)
– operace s čísly – prostorovou představivost
– paměť (uchovat a pohotově vybavit)
– pohotovost vnímání (postřehnout podrobnosti, všímavost)
– usuzování (nacházet pravidla pro řešení nových složitých úloh)
Test struktury inteligence (TSI Amthauer) – 9 subtestů:
IN – informace (logický úsudek),
EL – eliminace slova (jazykový cit),
AN – analogie (komb.sch., chápání vztahů ),
GE – generalizace, zobecňování (tvoření pojmů),
AR – aritmetika (praktické početní myšlení),
NU – numerické řady (teoretické početní myšlení, nalézt zákon řady),
PL – plošná představivost, SP – prostorová představivost
ME – memory, mechanická paměť
Měření inteligence
– r.1905: fr. psych. A.Binet a T.Simon zavedli pojem mentální věk
– r.1912: W.Stern zavedl pojem inteligenční kvocient
IQ = MV/ChV x 100
Howard Gardner – devět dimenzí inteligence:
- jazyková (lingvistická) – srozumitelné a přesvědčivé vyjadřování, porozumění čtenému textu a mluvenému slovu
- logicko-matematická – klasická IQ, řešení problémů, matem.úloh
- představivost prostorová a plošná – např. orientace na mapě, ukládání zavazadel do kufru automobilu
- pohybová (tělesně-kinestetická) – talent v oblasti tance, sportu, pohybu obecně, ale i manuální zručnost (modelování)
- hudební – schopnost vnímat hudbu, komponování, improvizace
- intrapersonální = i. osobnostního rozvoje: sch. vnímat, pohotově registrovat a ovládat své vlastní emoce, schopnost seberegulace, selfkoncept (= sebepoznání + sebehodnocení + seberozvoj)
- interpersonální – i. pro mezilidské vztahy, schopnost vyjednávat, porozumět chování jiných lidí
- ekologická, přírodní – vztah k přírodě, ekologické cítění
- spirituální – pochopení tzv. transempirické dimenze osobnosti
Robert J. Sternberg – tři druhy tzv. úspěšné inteligence:
- analytická – schopnost analyzovat a zhodnocovat myšlenky, řešit problémy a dělat správná rozhodnutí
- kreativní – schopnost překročit hranice daného a vytvořit nové a zajímavé myšlenky
- praktická – schopnost převádět teorii do praxe, aplikovat abstraktní myšlenky v praktickém životě
IQ – pásma
(% výskytu v populaci – dle celosvětově užívané kategorizace inteligence) a rámcové předpoklady pro vzdělávací a tvůrčí činnost (uplatnění v životě):
140 a více … genialita (0,2%): absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určují směr poznání ostatním
130-139 … výjimečná, superiorní I. (2,8%): mimořádné předpoklady, vynikající manažeři
120-129 … vysoce nadprůměrná I. (6,0%): snadno vystuduje VŠ, může dosáhnout vynikajících výsledků v tvůrčí i manažerské činnosti
110-119 … nadprůměrná I. (12%): vystuduje VŠ, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní postavení
90-109 … průměrná I. (50%):
a) lepší průměr (100-109): VŠ vystuduje jen s obtížemi, důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie
b) slabší průměr (90-99): dokáže složit maturitní zkoušku,
v práci se uplatní ve středním postavení
80-89 … podprůměrná I. (10%): dokáže absolvovat ZŠ a dobře se uplatnit v manuálních profesí
70-79 … velmi podprůměrná I. (10%): s problémy zvládne ZŠ, úspěšný ve zvláštní škole
50-69 … nižší stupeň slabomyslnosti (oligofrenie) – dříve debilita (6,8%): je-li dobře veden, absolvuje zvláštní školu, je částečně vzdělavatelný i vychovatelný
20-49 … střední stupeň slabomyslnosti – dříve imbecilita (2,0): nevzdělavatelný, ale vychovatelný, osvojí si základní sebeobslužné návyky
0-19 … těžký stupeň slabomyslnosti – dříve idiotie (0,2%): nevzdělavatelný a nevychovatelný
J.P.Guilford v r.1967 vytvořil tzv. prostorový model inteligence, kde každý faktor inteligence je popisován ze tří hledisek, prostorových dimenzí (šířka, hloubka a výška):
- a) obsah myšlení (šířka – 4 druhy), určitý druh informace, který může být:
- figurální – konkrétní materiál, jak jej vnímáme smysly (věci, které vidíme, slyšíme, cítíme …), velikost, barva, tvar …
- symbolický – písmena, hlásky, čísla, znaky,
- sémantický – slova s jejich myšlenkovým obsahem, pojmy,
- behaviorální – vztahující se k chování (prvky sociální inteligence),
- b) operace myšlení (hloubka – 5 aspektů), která vede k výsledku v oblasti:
- poznávání – objevování nového, jeho pochopení
- paměti – uchování nově poznaného,
- divergentní produkce – rozbíhá se do různým směrů, hledá rozdílnosti, vymýšlí různé varianty řešení
- konvergentní produkce – sbíhavá myšlení, nutno najít jedinou správnou odpověď výběrem z více alternativ
- hodnocení – rozhodnutí vzhledem k správnosti, vhodnosti, dobru,
- c) produkty (výsledky) myšlení (výška – 6 produktů), kterým mohou být:
- jednotky, elementy – jednoduchá slova, čísla, obrazy
- třídy – vyčlenit z řady objektů ty, které mají něco společného
- relace – odhalit souvislosti, vztahy mezi několika prvky
- systémy – nacházet zákonitosti, které tvoří z prvků celek
- transformace – sch.provádět s materiálem změny různého druhu
- implikace – nalézání závislostí, sch. prozíravě předvídat, intuice
Každá krychlička modelu udává určitou schopnost, kterou můžeme určit v dimenzích „obsahu, operace a výsledku“. Teoreticky tedy existuje celkem 4x5x6 = 120 možných faktorů inteligence (zatím jich bylo poznáno přes 50). ZDROJ
Spirituálna inteligencia (SQ)
je o schopnosti človeka – jeho mysle – nadviazať spojenie s nadvedomým a prostredníctvom neho zo spirituálneho Zdroja čerpať poznanie.
Spirituálna inteligencia – SQ – je zároveň o schopnosti v bežnom živote využívať intuíciu a šiesty zmysel, čo je fenomén považovaný za silno rozvinutú intuíciu.
Nositeľovi vyššej SQ je známa skutočná štruktúra podstaty Stvorenia, počnúc monistickým Duchom a končiac duálnou fyzickou realitou. O vyznávačoch náboženstiev, ktorých poznanie pramení z dogiem a neprávd a ktoré vďaka tomu popierajú animistickú podstatu Stvorenia, sa práve preto nedá hovoriť o nejakej pozitívnej hodnote SQ. Ich spirituálna inteligencia je buď na nulovej hodnote alebo ak by sme už o nejakých hodnotách hovoriť mali, išlo by o numerá so „záporným znamienkom“.
Matematika nepozná priame numerické vyjadrenie nekonečna či singularity, používa k tomu len symboly matematického jazyka.
Číslo „nula“ sa singulárnej hodnote nerovná.
Ak v tejto súvislosti povieme, že niekto má nekonečnú spirituálnu inteligenciu, túto nevyčísliteľnú hodnotu môžeme priradiť jedine Stvoriteľovi. A čím bližšie smerom k Nemu sa niekto v empirickom a teoretickom poznaní priblíži, tým síce väčšie numero dostane, no singulárnu hodnotu nikdy nedosiahne, pretože tá náleží len Stvoriteľovi alebo ináč povedané, nekonečnej inteligencii.
EQ vs IQ: Which is Best for Collaborative Leadership?
Prečítaj si tiež What’s The Difference Between EQ And IQ?
Súvisiace články
Racionalita verzus Iracionalita
Svet duchov – fantázia či realita?
Vnímanie v rôznych prostrediach reality
Aktivity v Astrály verzus talent
