Dělení drog – 4. Konopí
Konopí (Cannabis sativa, cannabis indica) poskytuje halucinogeny a tišící prostředky, včetně marihuany, tetrahydrocannabinolu (THC, Marinol), hašiš, a hašišový olej (hash oil). Konopí však nejsou jen drogy; kdyby jeho pěstování nebylo zakázáno, měli bychom rostlinu, která poskytuje vlákna na výrobu textilu a papíru, z které se dá destilovat benzín, biologicky mnohem čistší, než ten, co se používá dnes, mohli bychom jíst její semínka, bohatá na proteiny a mastné kyseliny, vhodná i při dietách pro svou lehkou stravitelnost (psychotropní účinky nemají), nemluvě o jejích kvalitách jako dávno známého všeléku. Kromě toho konopí roste téměř všude, bez potřeby ohromných dávek pesticidů a hnojiv jako u ostatních plodin. Téměř nevyčerpává půdu; může růst na jednom místě třeba dvacet let. Mnohým civilizacím již pomohlo přežít právě konopí. Marihuana bývá směs listů, květů a stonků rostliny, hašiš je vlastní pryskyřice konopí. Spíše než do halucinogenů se tyto drogy řadí mezi psychodysleptika, látky, které především mění kvalitu psychické činnosti. Po aplikaci se projevují poruchy vnímání, emocí, myšlení. Uklidňování nebo stimulace nejsou tak výrazné. Pokud nejde o těžkou otravu (too stoned), nedochází k poruchám vědomí: Cannabis vyvolává opojení, které je sice nesmírné, rozhodně ne však zdrcující. Na rozdíl od skutečných halucinogenů totiž nenarušuje sebekontrolu, umožňuje intenzivní soustředění, které je možné nasměrovat k rozvíjení představivosti (což tvrdí četní hudebníci a jiní umělci, ať už západní, nebo orientální), nebo i směrem k duchovním praktikám. Dlouhodobé užívání konopí jakoby (díky zkušenostem sahajícím až kamsi do dob našeho sibiřského neolitu) nevyvolávalo žádné vedlejší účinky. Změny na chromozomech sice u jeho poživačů sice zpozorovány byly, ne však ve větší míře, než při užívání kávy či aspirinu. Jakékoli poškozování paměti a mozku je dnes již vědecky vyvráceno metodou, která dokázala rozpoznat i efekty učení na mozkových buňkách. Byly však zaznamenány pozitivní lékařské vlivy, a to jak tradičními čínskými lékaři, tak i moderními specialisty a terapeuty.
Konopí seté je nápadná rostlina dorůstající výšek 2 – 3 m, konopí indické je menší (1 m) a má delší listy. V Holandsku se prodávají semena vyšlechtěných odrůd, jež lze pěstovat doma ve sklenici. Konopí totiž potřebuje hodně světla, bez něhož správně nevyroste; při domácím pěstování, ať již kvůli skrytí či urychlení se umisťuje do uzavřené místnosti polepené AL-fólií matnou stranou navrch, ve které se svítí výkonnými výbojkami. Osvětlení by mělo být 10 000 – 30 000 lumenů na čtvereční metr (to je když vám expozimetr poradí pro film ISO 100 clonu 11 – 20 při závěrce 1/125 s), při růstu méně, když kvete více. Vypěstovat se dá např.: 14 týdnů svítit 18 h denně, pak dobu osvětlení zkrátit na 12 h a vytvořit tak podzim, a za dalších 6 týdnů by měly rostliny kvést. Nesmí se též zapomenout na větrání. Takto se dá vypěstovat kdykoli během roku, ve volné přírodě se sází 1. května. Jak konopí dorůstá, mají nové a vyšší lístky více a více THC. Nejvíce je ho pak v paličkách květů samičích rostlin (pěstují se pouze samičí; jakmile se dají rozeznat, samčí se odstraní, nebo se nechá jedna kvůli semínkům).
4.1. Marihuana
Maria Johanna, marjánka, maruška, tráva, zelí (Marijuana, buddha, blunt, Mary Jane, grass, weed, smoke, ganja, pot, dope, boo, gage, ju-ju, indian hay, reefer, joint, doobie, spliff, number, giggle-smoke, Acapulco gold, Sensimilla, Skunk, Purple Sensi, Thai)
Marihuana, Budič smíchu, zdaleka není objevem šedesátých let tohoto století. Konopí je součástí těch nejstabilnějších a nejdéle existujících kultur. Psychofarmakologické studie z poslední doby ukazují, že aktivní složka konopí – tetrahydrocannabinol – má v lidském mozku vlastní receptor, což naznačuje, že člověk a marihuana k sobě mají dávný předkulturní vztah (čínským znakem pro konopí je velký „člověk“). Drogy z konopí často hrály důležitou roli při rituálním spojení s božstvy, i když jejich použití jako lék či mast pro duchovní, meditační, euforické a relaxační účely bylo většinou tabu. V letech 1430/31 byla i Johanka z Arku nařčena z užívání nejrůznějších „čarodějnických“ bylin včetně konopí. V mnoha starých buddhistických legendách je zase psáno, že „Siddhárta“ (Buddha) sám užíval a nejedl nic jiného než konopí a jeho semena, a to oněch 6 let předcházejících jeho osvícení a zjevení čtyř velkých pravd buddhismu.
Představivost ovlivněná zkušeností s houbami a konopím vytvořila ve fantazii Lewise Carrolla Alenku v říši divů. Konopí si od počátku našeho století užívaly téměř čtyři generace Američanů. Prakticky každý v téhle zemi býval od svého dětství v povznesené náladě díky jeho užívání. Tehdy to ještě doktoři nepovažovali za zlozvyk, který plodí protispolečenské nálady nebo násilí a předepisovali extrakty jako lék i dětem. Náruživí kuřáci konopí byli i Mexikánci, jak vidno i z originálního textu písně ‚La Cucaracha‘.
Celkem lze říci, že požívač marihuany prochází dvěma stadii: stadiem sevřenosti a úzkosti a stadiem euforie a vnitřní blaženosti. V tomto druhém stadiu si někteří počínají velmi dětinsky, dělají nesmyslné věci a upadají občas do neztišitelného smíchu. Tato dobrá nálada někdy přejde v pláč a tělesnou i duševní kocovinu. Rozkoš nemá ráz ukojení, spíše čisté spokojenosti jako po dobré zprávě nebo po úspěchu. Smysly jsou někdy zostřeny, zejména sluch a chuť. Jídlo třeba nabývá nevšední chutnosti, šramot zní jako rány z děla. Zrakem vnímané je někdy zkresleno, charakteristické je špatné odhadování času a prostoru.
Nejproslulejším místem, co se týče marihuany, je dnes Amsterdam. Již od r. 1975 není v Nizozemsku vlastnictví, výroba a prodej do 28g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno (snaží se oddělit trh tvrdých a měkkých drog, kontrolovat je a závislým na tvrdých drogách pomoci, což se jim daří). I když to úplně legální zase není, existuje podle odhadů v Amsterdamu 200-600 „cofee-shops“, kde se u pultu, v oddělené kukani jako ve směnárně, nebo u nenápadného člověka v rohu vyskytuje „menu“ různých druhů silné trávy, kterou je možno zakoupit v cenách pod 20 guldenů za gram (joint). U nás je cena na ulici okolo 40 Kč za gram.
Konopí se používá v různých formách – ganja (samičí květenství čili palice pokryté lepkavou pryskyřicí), bhang (horní listy samičí rostliny), charas (pryskyřice setřená rukama ze samičích květenství) a hašiš (pryskyřice extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná). Termíny bhang a hašiš jsou v některých místech používány pro nápoje připravené z konopí:
„Bhang“ je slabší než jiné produkty z konopí a říká se o něm, že zklidňuje krev. I proto, že se často konzumuje jako tekutina, bývá v horkém počasí považován za zdravější než normální kouření. Připravuje se asi takhle: Vezme se okolo půl libry konopí, a to listy, při slabé kvalitě raději poupata. Semena se od listů neoddělují. Zahřívají se na suché pánvičce na středně silném plameni, až jsou listy křupavé a začnou se uvolňovat vonné silice. Směs na pár minut namočí do studené vody, která se z ní poté jemně vymačká. Listoví dáme do vhodné nádoby paličkou jej mícháme a roztloukáme asi dvě hodiny. Samozřejmě lze použít mixér. Pak přichází čas chuťových přísad – přidáme mandle, pistácie, pepř, skořici, mák, slunečnicová semínka … podle chuti. Dovedeme Bhang do konzistence jemné kaše, vyškrabeme do bavlněného plátna, které napneme přes kbelík nebo hrnec a lijeme na něj tenounkým pramínkem studenou vodu, zatímco druhou rukou se musí kaše jemně hníst prsty. Pokračujeme tak dlouho, dokud voda, která odkapává do kbelíku, je zeleně zabarvená. To jest hledaný nápoj. Mělo by ho být asi čtyřicet porcí. Ze špatné či slabé trávy nebo pro přípravu dalších pokrmů je vhodné možné udělat konopné máslo, posvátné ghí, a to tak, že rozehřejeme asi 0.5 kg másla a vsypeme do něj 100 g co nejjemnějšího prášku ze suchých listů. Pak se několik minut zahřívá, přecedí přes plátno a nechá ztuhnout. Sedlina obsahuje ještě spoustu THC, který se dá např. rozpustit v alkoholu a konzumovat. Takových receptů je velmi mnoho. Zabývají se většinou tím, jak THC z konopí co nejlépe rozpustit v tucích, olejích či alkoholu, aby se potom rychle a účinně vstřebalo do organismu.
Kouření marihuany má velké společenské kouzlo. Rituál balení jointa, „čvaňháka“, jeho chválení, posílání mezi přáteli i třeba náhodnými známými na koncertě s podivným svitem v očích a vychutnávání hlubokých šluků se zde nedá dost dobře popsat. Někde je zvykem balit joint na bázi tabáku z klasické cigarety, jinde se nekouří z ničeho než šlukovek, podomácku vyrobených i jiných dýmek.
CHEMIE: Konopí dorůstá i v mírném pásmu, mívá menší obsah cannabinolů. Cigareta marihuany (1 g) obsahuje obvykle 5 až 10 mg THC (delta-9-tetrahydrocannabinolu), který je hlavní účinnou látkou. V jednom gramu rostlinného materiálu, vypěstovaného u nás, se našlo od 0.2 do 69.4 mg THC (běžně ve světě je v marihuaně 0.3 – 14% THC, ve šlechtěných druzích z Nizozemska 9 – 27% !), přičemž droga s obsahem nad 3.3 mg vyvolá typické účinky. Množství drogy k tomu potřebné je však značně individuální, tzv. automatické dávkování. Nikdo kuřáka nenutí, aby vykouřil celý ‚joint‘, naopak – nepříjemné stavy po předávkování jej rychle naučí ‚test the waters‘ – poznat, jak silná požívaná marihuana je. Při kouření se účinky dostavují ihned nebo po několika minutách, trvají 1 – 3 h. Při ústním požíváni marihuany (5 – 20 g) se efekty dostavují za 30 – 90 minut, neustále narůstají a trvají 4 – 8 h. Při předávkování mohou vyústit v několikahodinové bezvědomí či hluboký spánek.
Metabolity cannabinoidů se kumulují v organismu – po týdnu zůstává až 70% tetrahydrocannabinolů, střední doba exkrece je 27 dnů (někdy až 77 dnů). Jedná se však hlavně o 11-hydroxy-tetrahydrocannabinol (11-OH-THC) a 11-nor-9-carboxy-delta-9-tetrahydrocannabinol (11-nor), hromadící se v tukových buňkách. Jistým zmatením pojmů je, že i tyto látky jsou označovány THC, stejně jako delta-9-tetrahydrocannabinol, nemají ovšem jeho účinky. V dorostlém konopí je vždy část cannabinolů (někdy vše) v podobě kyseliny THC, za normálního stavu bez euforizačních účinků. Tato kyselina se mění v THC zahřátím. Co se THC týče, na vzduchu oxiduje (při vyšších teplotách rychleji), je proto vhodné uchovávat marihuanu ve vzduchotěsných nádobách a v chladu. THC se nerozpouští ve vodě, v tucích, olejích a alkoholu ano. Alkohol jeho účinky zvyšuje.
PŮSOBENÍ: Mimo euforizace a jiných popsaných jevů vyvolává časovou dezintegraci, ovlivňuje reakční čas, vybavování si z trvalé paměti, porozumění psané informaci, atd. U epileptiků může pomoci k záchvatu.
4.2. Hašiš
haš, černý afghán, bhang, gandža, charas, kif, dagga (hashish, hash, Zero-zero, Kashmir, Lebanon)
Kouření hašiše je stejně staré a oblíbené jako užívání marihuany. Již v roce 1845 osobnosti, jako byli Dumas, Hugo nebo Gautier založili první „Cannabis club“ v Evropě – Klub Hašišínů (Le Club Des Haschichins). Fitz Hugh Ludlow (The Hashish Eater, 1857) požívání hašiše velebí jako nádherné duševní dobrodružství, zároveň však varuje od přílišné závislosti na něm i na jiných drogách. Na světových výstavách od roku 1860 až do počátku 20. století byla vždy velkou atrakcí expozice „tureckého kouření hašiše“ a ve stejné době se v Americe běžně prodávala neškodná a doporučovaná sladkůstka Hasheesh candy, hašiš kandovaný v javorovém cukru. Kuřárny hašiše byly otevřeny ve většině větších měst Ameriky a přetrvaly až do 20. let našeho století. Účinek hašiše se projevuje nutkáním k naprostému klidu s příjemným sněním, zabarveným podle osobnosti. Čas a vztah k okolí je chápán zkresleně, je depersonalizace, narušení myšlení (porušení toku asociací, jako by někdo bral myšlenky). Změny zrakového vnímání přecházejí v iluze a (bohaté barevné) pseudohalucinace, porucha prostorového vnímání. Je narušena kritika, dochází k podobnému jednání jako u marihuany. Smyslové vnímání má zvýšenou intenzitu, člověk vidí to, na co myslí. Záleží na výchozí náladě, dávce a okolí. Literárně se hašišem zabýval např. Charles Baudelaire (Báseň o hašiši).
CHEMIE: Hašiš je vlastní pryskyřice konopí extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná, činné látky jsou cannabinoly, hlavně THC. Vypadá jako hnědožlutá kostka, někdy do černa. 1.5 cm dlouhý váleček o průměru asi 6 mm by mohl být 1 gram a stojí u nás 200 – 500 Kč, podle kvality. Začerstva je pružný, pak tuhý, drolí se po zahřátí v plameni. Postupů extrakce hašiše z konopí je mnoho, včetně další izomerace pro zvýšení účinku. Též ve formě hašového oleje je látka ještě několikrát účinnější.
PŮSOBENÍ: Hašiš se nejčastěji kouří. Používají se krásné vodní dýmky, do kterých se nasype i třetina gramu a na jeden mocný zátah (zpočátku pomalu, než se rozhoří, pak víc a víc) inhaluje. Příznaky se objeví ihned, rauš po minutách, nejvýše po patnácti. Též se často nadrobí do cigaretového tabáku a ubalí se joint. Obluzení trvá 30 až 60 minut, vytrácí se po třech hodinách. Při ústním požití (pro začátek např. 2 g v jogurtu) je průběh delší. Hašiš působí 5x až 8x silněji než marihuana. Objevuje se sucho v krku, psychomotorické poruchy, hlad a žízeň, někomu může být velmi špatně a zvrací. Je poměrně málo vegetativních změn a poruch látkové přeměny. Nebezpečné jsou vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneužívání. Při otravě stoupá v mozku serotonin. Není zkřížená tolerance s pravými halucinogeny. S alkoholem O.K., účinky se zesilují.
LÉČBA: Hašiš potencuje hypnotika, sedativa, ale i budivé aminy. Když se objeví atypický rauš, panický strach, působí dobře trankvilizéry, barbituráty i káva.
Použité zdroje:
[01] Ota Riedl, Vladimír Vondráček: Klinická toxikologie
Toxikologie léků, potravin, jedovatých živočichů, rostlin aj.
5. vyd. 820 + 43 s. Avicenum 1980, Malostranské náměstí, Praha 1
[02] Jan Mečíř: Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže
1. vyd. 160 s. Avicenum 1990, Malostranské náměstí 28, Praha 1
[03] Boris Mrňa: Psychofarmaka v praxi
1. vyd. 26 s. Univerzita Palackého, lék. fakulta Olomouc 1992
[04] Alexander Shulgin, Ann Shulgin – Phenethylamines I Have Known
And Loved: The Chemical Story.
el. verze na ftp: ursa-major.spdcc.com (1995)
[05] Brian S. Julin – Frequently Asked Questions about Cannabis Hemp
University of Massachusetts, Cannabis Reform Coalition 1994
S.A.O. box #2, 415 Student Union Building, UMASS,
Amherst MA, 01003 U.S.A. / verdant@titan.ucs.umass.edu
[06] Olga Benešová, Ivan Krejčí, Alfred Pavlík – Nootropic drugs
200 s, Avicenum 1991, Malostranské náměstí 28, 118 02 Praha 1
[07] The Usenet alt.drugs archive na ftp, http: hyperreal.com
[08] Vokno č. 27 – Psychedelie & Cyberpunk
Společnost pro podporu vydávání časopisů 1993
Bolzanova 7, Praha 1 (přestalo vycházet)
[09] Živel č. 1, 2
živel house, jindřišská 5, 110 00 Praha 1
[10] Albert Hofmann: LSD – My Problem Child
el. verze na ftp: hyperreal.com (1995)
[11] Adam Gottlieb: Vaříme s konopím
Votobia 1995, 115 s., P. O. BOX 131, 771 00 Olomouc
Adresy se vztahují k datu uveřejnění.
Tento soubor vám přináší NEZÁVISLOST, s.r.o.
(End Of Text)