Bohyně Héra

Héra vynikala svou krásou a mohla se měřit s bohyní Afroditou i Pallas Athénou. Diovi se zalíbila a vzal si ji za manželku. Báje vyprávějí, že Zeus našel Héru na Krétě a přiblížil se k ní v podobě kukačky. Héra si s ním začala hrát, a tu Zeus vzal na sebe svou podobu a zmocnil se jí. Héra byla ochránkyní manželství, dárkyní dětí a pomocnicí žen při porodu. Héra porodila Diovi boha války Area, božského kováře a zbrojíře bohů Hefaista a bohyni Hébu.

Žila tak, aby svým životem byla vzorným příkladem, a proto tím více ji vzrušovaly poklesky jejího manžela, velkého záletníka. Nadto byla ještě velmi žárlivá. Zeus měl mnoho dětí, s bohyněmi i se smrtelnými ženami. Všechny Héra stíhala svou zlobou a nenávistí.

Zeus uznával Héru jako svou spoluvládkyni, dosti často se s ní radil a svěřil jí i některé tajnosti, jiným bohům neznámé. Ale nikdy jí zcela nevěřil. Při rozbrojích dovedl uplatnit svou vůli a po pokusu o sesazení, kdy vzbouřence vedla Héra a spoutaného a bezmocného Dia osvobodil Briareós, dovedl tvrdě zasáhnout svou ženu. Spoutal ji řetězy a zavěsil mezi nebem a zemí a na každou nohu jí přivázal kovadlinu. Propustil ji sice na svobodu, avšak teprve tehdy, až mu bohové – i když neradi – odpřísáhli, že už nikdy se nepokusí o jeho svržení z trůnu.

Héra měla stejně jako Zeus dar věštecký. Její věštírna byla blíže Pagai.

Héřin kult byl rozšířen po celém Řecku; zejména pak na ostrově Samu, v jejím rodišti. Její chrám v Olympii je nejstarším řeckým chrámem. Byla zpodobňována s diadémem a žezlem, jí zasvěcená zvířata byla kukačka, páv a jeřáb, z plodů pak granátové jablko.


(text Ravensblog)