Jak na astrální cestování

 

Ezoterika
Astrální cestování je jednou z forem OBE (Out of Body Experience = mimotělní zkušenost). Takovýto zážitek se děje v mozku člověka a dochází při něm k oddělení „astrálního těla“ od těla fyzického. Tento jev je popisován v různých dobách, oblastech i kulturách, u lidí různého věku a z různých sociálních vrstev. Zkrátka astrální cestování není výsadou určité skupiny lidí, ale může jej zažít téměř kdokoliv.


Co je astrální cestování
Astrální cestování je založeno na skutečnosti, že každý člověk má jak tělo fyzické, tak i to astrální, které lze vlastní vůlí oddělit od tělesné schránky. Tato dvě těla spojuje jakési vlákno (označované jako stříbrná nit), které je cestou zpět do „našeho prostoru a času“.

I když je astrální cestování jev, kterým se zabývalo již mnoho expertů s využitím nejmodernějších metod výzkumů, stále se jej nedaří zcela objasnit. Jisté ale je, že astrální cestování si nejen může díky různým technikám meditace zažít kdokoliv, ale také během tohoto zážitku zcela ovládnout situaci a postupem času si astrální cestování zcela přizpůsobit sobě samému.

Pro většinu lidí je samozřejmě velice lákavá myšlenka, že opustí své fyzické tělo a mohou cestovat na jakékoliv místo si vzpomenou, létat, procházet zdmi a zcela neomezeně navštěvovat libovolné osoby. Astrální cestování není omezeno prostorem ani časem, je závislé pouze na našem vědomí a umění se zcela oprostit od myšlenek, které jsou v podstatě jediným rušivým faktorem. Udržet své myšlenky pod kontrolou je však otázka dlouhodobého tréninku a je jen malé procento těch, kteří se přes opakované neúspěchy dokáží přenést a vytrvat.

Zpočátku stojí za zájmem o astrální cestování ona touha zažít dobrodružství a zakusit absolutní svobodu bez omezení fyzické schránky, moci ze zcela jiné perspektivy pozorovat známá místa, i ta místa, která jsou doposud člověkem neprozkoumaná. Astrální cestování však nabízí daleko víc, než zkoumání světa jiným pohledem. Lidé, jimž se stalo astrální cestování běžnou součástí života, popisují tyto své zážitky jako jakousi cestu k vytouženému osvícení.


Je astrální cestování nebezpečné?
Je a není. Při astrálním cestování navštěvujete zcela jiný svět a po nějakém čase jeho poznávání můžete komunikovat s bytostmi, které jej obývají. Záleží na každém jedinci, s jakými silami je ochoten si zahrávat. Stejně jako v „našem“ světě se při astrálním cestování můžete setkat jak s bytostmi dobrými, tak s těmi, kteří se Vám budou snažit uškodit. Je ovšem jen na Vás, kam jim dovolíte zajít.


Jak připravit sebe i okolí na astrální cestování
Podmínky, ve kterých má astrální cestování probíhat, musí být přizpůsobené tak, aby se odstranilo maximum rušivých elementů. Je tedy téměř nezbytné:

• Vybrat takové místo, aby nehrozilo žádné rušení jinými lidmi.
• Odstranit všechny rušivé předměty (hodiny, elektrické dráty, lesklé předměty apod.).
• Zajistit v místnosti příjemnou teplotu (cca 22 stupňů).
• Zatemnit místnost i ve večerních hodinách (před pouličními lampami).
• Lehnout si na pohodlné lůžko.
• Nejíst min. 2 hodiny před zážitkem.

Jak na astrální cestování – první zkušenosti

1. Naučte se relaxovat
Nejdůležitějším faktorem úspěchu při astrálním cestování je správná relaxace. Člověk musí být plně uvolněný, což se nepovede např. při nemoci, s plným žaludkem nebo naopak když má hlad. K dokonalé relaxaci také přispěje naučit se správně dýchat. Zkuste se soustředit jen na dýchání a na nic jiného. I kdybyste poté astrální cestování nezažili, je to velmi uklidňující forma relaxace. Není na škodu vyzkoušet například jógu.

2. Buďte trpěliví
Položte se na záda s rukama podél těla a chvíli jen dýchejte, nic víc. Postupně si představujte, jak se vaše „astrální tělo“ velmi pomalu samo odděluje od těla fyzického a stoupá nahoru. Tento krok může trvat dlouho, neboť rušivých vlivů je mnoho, a ze začátku se bez tréninku nemusí povést ani pořádně se uvolnit. Nenechte se otrávit mnoha marnými pokusy, kterými si prošli i ti, pro které je dnes astrální cestování zcela běžnou součástí jejich života.

3. Zachovejte klid
Jakmile ve stavu plného uvolnění přestanete úplně cítit tělo, je dalším krokem zbavit se veškerých myšlenek, i když jich přichází opravdu hodně. Okamžik, kdy je možné fyzické tělo opustit, poznáte sami. Někteří lidé to popisují jako bzučení, jiní zase jako svištění, vibrace či nenadálý pocit tepla, tudíž je tento podnět zcela individuální. Zpravidla se stává, že první zážitek z opuštění fyzického těla bývá ukončen velkým leknutím ze zcela neznámého pocitu, kdy si uvědomíte, že jste vzhůru a díváte se na své vlastní fyzické tělo. Toto leknutí způsobí, že se do svého těla okamžitě vrátíte, což je provázeno trhnutím, v některých případech se po tomto rychlém návratu projevuje ještě třes. K zahnání těchto ne zrovna příjemných pocitů pomůže opět jen a jen trénink.

Zeptali jsme se na osobní zkušenost pana Reného, který astrální cestování zažil na vlastní kůži.

Jakým způsobem se Vám povedlo „vycestovat z těla“? Byl to cílené nebo jen náhoda?
Rozhodně jsem se o to vůbec nesnažil. Spíše jsem měl vždycky problém v klidu meditovat. Hodně mě bolí páteř a také mé myšlenky často nejsou k zastavení, takže pokusit se třeba jen o pětiminutovou meditaci je pro mě dost oříšek. Stalo se to tak, že jsem přijel za svými přáteli, kteří na Slapech dělali jeden ze svých kurzů, tentokrát to byl kurz aické kresby. No a po večerech jsme si s přáteli často až do rána povídali, většinou jsme byli v klidu, přes den odpočívali na skalách nad přehradou nebo absolvovali nějaké části kurzu. Takže jsem byl pořád v takové „aktivní meditaci“, ale hlavně, a to si myslím, že byl hlavní důvod, jsem se postupně hodně fyzicky unavil. Svou roli tam hrálo i nevyspání. Byla to taková ta příjemná vyrovnaná únava. Domnívám se, že tohle byl hlavní důvod, proč se to stalo, prostě mi odešlo ego, které s těmito věcmi nechce nic mít společného a únava také způsobila, že jsem neměl moc myšlenky a méně jsem si uvědomoval bolavou páteř. A tak se to stalo. Sedím si v tureckém sedu takhle večer s kamarádkou u ohně a je mi příjemně. V duchu mi proběhne myšlenka, že teď bych mohl zkusit opravdu meditovat, že by to možná šlo. A jak jsem na to pomyslel, cítím, jak se příjemně propadám do „bezmyšlenkovitého stavu“. A proběhla mi ještě poslední myšlenka: „tohle je opravdová meditace“. Uvědomil jsem si, že mám radost. Začal jsem se cítit hodně příjemně, jakoby zabalený do nějakého sametu, ve kterém vám bude dobře už navždy. Zároveň jsem ucítil nebo uslyšel jakési praskání v mých uších, upoutalo mi to pozornost a otevřel jsem oči. Zkuste si sednout a dívat se kolem. Vidíte své ruce, nohy, periferně i své tělo. Jenže já nic z toho neviděl.

Jak byste popsal pocity, když vaše „astrální tělo“ bylo mimo tělesnou schránku?
Asi Vás zklamu, ale byla to rychlovka. Když jsem zjistil, že se „nevidím“, lekl jsem se zároveň s uvědoměním, že jsem asi mimo své vlastní fyzické tělo. Ten úlek způsobil, že mě to doslova mrštilo zpět. Ale než jsem otevřel oči a „viděl, že se nevidím“, byly pocity moc příjemné. Možná se takto může cítit dítě v lůně matky. 🙂

Někteří lidé popisují, že při „návratu do těla“ pociťovali silné trhnutí, třes nebo dokonce strach o život. Jakým způsobem jste tento „návrat“ prožíval Vy?
Myslím, že právě ten šok nebo úlek z toho, že se mi stalo něco takového, způsobil, že návrat do těla byl děsivý. Exaktně by to asi každý vysvětlil tak, že jsem byl jednoduše v šoku, a tak jsem reagoval právě tak. Třásl jsem se neuvěřitelně a měl jsem pocit, že vypadnu zase z hlavy, jakoby vylítnu a už se nevrátím. Z toho jsem měl strach. Prostě strach, že uletím a nevrátím se, prostě že nějak umřu. Asi po půl hodině (pouze odhaduji) se neuvěřitelný třes mého těla trochu uklidnil a kamarádi mi pomohli odejít na pokoj, abych si lehnul a zaspal to. Měl jsem pocit, že nemohu vůbec jít, jako bych se nemohl pohnout, a když se mi to podařilo, spontánně jsem se podíval za sebe v domnění, že jsem tam nechal svou půlku…tu fyzickou. Měl jsem velmi intenzivní dojem, že každý druhý krok se musím zastavit, aby mě mé tělo „došlo“. Já si to celé vysvětluji tak, že když v klidu a plynule vystoupíte z těla, musíte zpátky zase stejně klidným postupným způsobem. Jakmile to s Vámi „mrští“ zpátky, jakoby to astrální tělo není schopno přesně zapadnout zpátky na své místo a delší dobu trvá, než se to srovná. Proto ten velký třes. Ale to je pouze má domněnka.

Chtěl byste si tento zážitek zopakovat?
Popravdě, ten samotný zážitek, na který jsem nebyl připravený, byl otřesný :-). Mělo to však druhý den, když jsem se probudil, určitý následek, který považuji za nádherný dar, půjčený mi na jeden jediný den. Asi proto, že díky výstupu z těla, jsem byl naladěný na „podstatně vyšší vibrace“, které se postupně po celý druhý den vracely zpátky, než jsem se zase zcela naladil na své tělo a vnímání prostředí jako dříve. V každém případě jsem měl úžasné zážitky, když jsem se účastnil druhý den programu aické kresby ostatních lidí, kteří na kurz přijeli. Všichni si měli nakreslit spontánně vibrace nějaké rostliny. Já si půjčil s velkou chutí list dubu…a bez váhání jsem nechal svou ruku kreslit, aniž bych přemýšlel o tom, co dělám. Výsledkem bylo, že každý poznal z té kresby, že jde o „energii dubu“ a paní, která mi list dala, mi k mému překvapení řekla, že jsem znázornil přesný počet dubů, ze kterých na jedné louce vybírala, a také přesné poměry jejich vzdálenosti a rozložení. Můj pozdější „průzkum“ mi to potvrdil. 🙂 Také jsem přesně věděl, kdo na co myslí. Stačilo se na někoho podívat, a jako bych byl najednou v jeho hlavě, nebo vědomí…nevím, jak to přesně popsat…ale věděl jsem, co cítí, na co myslí, co se mu honí hlavou. Takhle jsem si uvědomil, že funguje „čtení myšlenek“. I prostředí jsem cítil jinak, vnímal jsem ho neuvěřitelně čistě, jako bych i tušil jeho strukturu. Celý den byl originální. Díky ponechání si „vyšších vibrací“ jsem alespoň na chvíli mohl zažít situaci, kdy se stanete skutečným „čarodějem“ nebo mágem a získáte schopnosti, které znáte jen z filmu nebo z knížek. Vždy jsem byl vnímavý, ale čtení myšlenek jsem zažil jen tenkrát. Byl jsem na jeden den člověkem, který má výjimečné schopnosti. A rozhodně jsem nebyl pod vlivem drog nebo alkoholu a nebyl jsem v tu chvíli blázen, bylo to přirozené. Rozhodně, pokud něco takového mám zažít znovu, chci být lépe připraven a nebát se, stálo by to za to!
Zdroj

Upravil a doplnil  Artemius