Báseň k Samhainu

 
Po tři dny a tři noci …
Vede stezka
Mezi Světy.

Po tři dny a tři noci …
Ať do tmy ohně hoří
V šeru Světů  Hranice se boří. 

Země, Tvá náruč je dnes plná listí

A mrazem ztvrdlé hlíny
Tvůj hlas
Vítr nese do krajiny
Chvění v srdci Lesa, když se stmívá
A tam ze tmy se kdosi dívá.

Nad brázdami polí
Černé perutě
A širé nebe jako moře
Táhnou s větrem
Poslové chladných rán …
Přiletí … Na Samhain.

  Země, Tvá náruč dnes mrazí
To mrtví
K nám do světa vchází.
Noc dýmem a Lesem voní …
Ve  stínech Stromů … Rohatý Bůh
A oblohou vichr mračna honí.

  Šlépěje ve větru …
Člověče, zastav se …
Podívej!
Tam v Lesích …
Tam na lukách …
Divoký vílí rej

   Země, Tvá náruč dnes pálí
Tichá píseň … Ozvěna v dáli.
Šepot Druidů
Slova pro nový plamen
Oheň …
Dar požehnaný Bohy.

  Kreslí stíny světlo svíčky
A hlava Kelta do tmy hledí.
Ústa, oči z kamene.
Poutníku, dnes promluv k duši pramene
Zavěs stužku … Modlitbu do větví Stromů
Nepůjdeš sám, až obrátíš se domů.

Země, Tvá náruč je dnes vítr a mlha
Úplněk světlo  vrhá
Země …Tvé tělo
Můj chrám.
Promluvíš …
Na Samhain …

Samhain … Samhain …

A s ním Síla …  Dotek duší …
Co konec svých dnů jen letmo tuší …
Samhain a s ním stmívání …
Temnota světlo si podmaní …

Samhain …

Ach, má Země …
A Tvá láska dnes bolí …
Temnota přišla.
A Ty šeptáš:
„Však k světlu spějem,
ať jdem odkudkoli.“

Iníon an Tír (dcera Země); Lucie z Lesa