Cvičenia na ovládnutie živlov
Článok obsahuje tri časti:
1. cvičenie živlov podľa F. BARDONA
2. sumarizácia Bardonových cvičení J. VESELÝM
3. cvičenie na ovládnutie elektrického a magnetického fluida
4. naplňovanie živlami jednotlivé orgány tela
5. projektovanie živlov navonok
Úvod
ZASVĚCOVÁNÍ PRVÉ – TEORETICKÉ
To, co jest nahoře, jest také to, co jest dole.
Hermes Trismegistos
Velké tajemství Tetragramatonu neboli kabalistické JOD-HE-VAU-HE
O živlech Vše, co bylo stvořeno, jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, tedy velký a malý svět, se vytvářelo působením živlů. Proto se při postupném zasvěcování budeme zabývat nejdříve těmito silami, abychom poznali jejich hloubku a rozmanitost.
Okultní literatura přinesla o živlových silách dosud pramálo, takže jsem se rozhodl zpracovat dokonale toto ještě neobjasněné vědecké pole a odhrnout závoj, který tyto vesmírné zákony zastírá. Je to velmi zodpovědný úkol, neboť není snadné přesvědčit nezasvěcence natolik, aby o bytí a působení živlů získali nejenom vědomosti, ale aby byly později i sami schopni tyto síly také ovládat.
Celý vesmír se rovná hodinovému stroji s kolečky do sebe zapadajícími a vzájemně na sobě závislými. I samotný pojem božství, jakožto nejvýše chápatelného bytí, lze rozčlenit v aspekty, odpovídající ostatním živlům. O tom vsak podrobněji v příslušné kapitole o Bohu.
Nejstarší orientální spisy označují živly jako Tatvy. Naše evropská literatura věnuje těmto Tatvám pozornost jen natolik, že upozorňuje na jejich dobré účinky a varuje před neblahými, tj. uvádí, co je záhodno konat za vlády Tatev nám příznivých a čeho se máme nutně vyvarovat při proudění Tatev nám nepříznivých. O správnosti této skutečnosti nelze nijak pochybovat, avšak vše, co bylo dosud uveřejněno, se týká jen nepatrného aspektu všech živlových účinků. Jak lze účinky živlů, tedy Tatev, zjistit pro osobní potřebu, je povětšině uvedeno v astrologických spisech.
My však hodláme vniknout hlouběji do tajemství živlů a zvolíme proto jiný klíč, který je sice analogický s astrologickým, nemá s ním však nic společného. A tohoto klíče, o němž čtenář dosud nemá ponětí, se naučíme všestranně používat.
Jednotlivé práce, analogie a Účinky živlů popisuji postupně v jednotlivých kapitolách. Nemluvím jen o teorii, ale upozorňuji zároveň i na praktické upotřebení, neboť právě zde je ukryto největší arkánum.
O této velké tajné vědě živlů píše již nejstarší kniha moudrosti, kniha Tarotu, kde je na první stránce zobrazen mág, jenž ukazuje na živly a jejich zvládnutí.
Na této první kartě symbolizuje:
meč-živel ohně (novejšie živel vzduchu)
hůl-živel vzduchu (novejšie živel ohňa)
pohár–živel vody a
mince–živel země.
Z toho vidíme, že již v antických mystériích byl právě mág určen pro první kartu tarotu a zvládnutí živlů zvoleno za první zasvěcovací akt.
Zachovávaje tuto tradici věnuji proto i já největší pozornost především živlům. Jak z dalšího poznáme, je klíč k nim univerzálním prostředkem, jímž můžeme řešit všechny vyskytnuvší se problémy.
Pořadí Tatev je dle indického přiřazení následující:
Ákáša-princip éteru
Tejas-princip ohně
Vaju-princip vzduchu
Apas-princip vody
Prithivi-princip země
Indická nauka praví, že čtyři hrubší Tatvy vznikly z Tatvy páté, tedy z akášického principu. Akáša je tudíž princip příčiny a můžeme ji pokládat za sílu pátou, za tak zvanou kvint-esenci. O akáše, jakožto nejjemnějším živlu, se čtenář dočte více v příslušné kapitole. Také specifické vlastnosti ostatních živlů jsou v jednotlivých kapitolách blíže rozvedeny a to od nejvyšších úrovní počínaje až dolů do hrubé hmoty.
Již nyní mi dá čtenář jistě za pravdu, že to vskutku není lehký úkol: rozebrat dokonale ono veliké tajemství stvoření a vyjádřit to kromě toho slovy tak, aby každý mohl vniknout až do jádra věci a utvořit si vlastní obraz.
V dalším hovořím též o rozložení živlů a o praktickém významu, aby bez rozdílu každý, ať chemik či lékař, magnetizér, okultista, mág, mystik, kabalista anebo jogín mohl z toho pro sebe čerpat praktický užitek. Podaří-li se mi poučit čtenáře natolik, aby zvládnul látku alespoň tak dalece, že bude s to pro vědecké odvětví, které ho nejvíce zajímá, upotřebit tohoto praktického klíče, bude moje snaha dostatečně odměněna.
Princip OHNĚ
Jak jsem se již zmínil, je akáša neboli princip éteru příčinou vzniku živlů. Za první živel, který dle orientálních spisů vzešel z akáši, musíme považovat Tejas, to jest princip ohně. Tento živel, právě tak jako všechny ostatní živly, nepůsobí jen na naší hrubohmotné úrovni, nýbrž projevuje se ve všem, co bylo stvořeno. Základními vlastnostmi ohnivého principu jsou: horko a expanze. Oheň a světlo vládlo proto na počátku všeho stvořeného. Také bible na to poukazuje a vyjadřuje to slovy: „Fiat lux-budiž světlo“.
Základem světla je samozřejmě oheň. Každý živel a tudíž i ohnivý, má dvě polarity a to aktivní a pasivní polaritu, to jest plus a minus. Plus je vždy ono budovatelské, tvořivé a plodivé, zatím co minus je pravým opakem toho a je rozkladné, ničivé. Musíme mít na zřeteli vždy dvě základní vlastnosti každého živlu.
Všechna náboženství všech dob připisovala aktivní stránce živlů vše dobré a pasivní stránce vše zlé. Po pravdě řečeno nemůžeme mluvit ani o dobru ani o zlu, tyto pojmy vzešly jen z lidského chápání. V univerzu není ani dobra ani zla, neboť vše bylo stvořeno na základě neměnitelných zákonů, v nichž se nejlépe zrcadlí božský princip a jedině znalost těchto zákonů nám dává možnost přibližovat se Bohu.
Abychom si rozpínavou vlastnost (expanzi) ohně mohli lépe představit, nazveme ji elektrickým fluidem. Pod tímto názvem není míněna jen hrubohmotná elektřina, ačkoliv, jak čtenář v dalším uvidí, mák ní určitý analogický vztah. Živlový princip ohně je činný a skryt ve všem, co bylo v celém univerzu stvořeno, počínaje od nejmenšího zrnéčka písku až do nejvyššího viditelného a neviditelného.
Princip VODY
V předcházející kapitole jsem seznámil čtenáře se vznikem a vlastnostmi pozitivního principu ohně. V tomto pojednání popíši opačný princip – živel vody.
I tento živel vzešel právě tak jako živel ohně z akáši, tedy z éterického principu. V porovnání s ohněm má však živel vody zcela opačné vlastnosti. Základními vlastnostmi jsou chlad a stahování. I zde se jedná o dva póly. Aktivní je životodárný, vyživující a udržující; negativní pól je tentýž, jako u ohně, rozkladný a ničivý. Jelikož základní vlastností tohoto živlu je stahování, vyšlo z něho fluidum magnetické.
Oheň a voda působí ve všem. Dle zákona o stvoření by ohnivý princip nemohl sám o sobě obstát, kdyby v něm nebylo protipólu, tj. principu vodního. Tyto dva živly, oheň a voda, jsou základními živly, jimiž bylo vše stvořeno. Proto musíme ve všem vidět dva hlavní živly a kromě toho fluidum elektrické a magnetické, jako protichůdné polarity.
Princip VZDUCHU
Jako další vzešel z akáši živel vzduchu. Zasvěcenci ho nepovažují za skutečný princip, nýbrž ho mají za zprostředkovatele mezi ohnivým a vodním principem, takže živel vzduchu udržuje takřka jako médium neutrální rovnováhu mezi aktivním a pasivním působením vody a ohně. Střídavým působením aktivního a pasivního živlu ohně a vody byl všechen stvořený život uveden v pohyb.
Vzdušný princip přijal v úloze zprostředkovatele od ohně vlastnost sucha a odvody vlastnost vlhka. Bez obou těchto vlastností by život nebyl myslitelný. Tyto dvě vlastnosti propůjčují principu vzduchu rovněž dvě polarity. V positivním působení je to životodárná polarita a v negativním ničivá.
K tomu musím podotknout, že u jmenovaných živlů nejde o obvyklý oheň, vodu a vzduch, což jsou vlastně jen aspekty hrubohmotné
úrovně, nýbrž že se jedná výhradně o univerzální vlastnosti živlů.
Princip ZEMĚ
O principu vzduchu bylo řečeno, že není samostatným živlem a toto tvrzení platí též o živlu země. To znamená, že střídavým působením oněch tří jmenovaných živlů povstal poslední živel – živel zemní, který svou specifickou vlastností, tj. ztuhnutím, zahrnuje v sobě všechny tři principy. Právě tato vlastnost dala oněm třem předešlým živlům konkrétní formu. Zároveň však omezila jejich působení, následkem čehož povstaly: prostorovost, míra, váha a čas.
Vzájemné působení prvých tří živlů se stalo působením čtvrtého – zemního živlučtyřpólovým, takže můžeme zemní princip nazvat čtyřpólovým magnetem. Fluidum v polaritě zemního živlu je elektromagnetické. Protože ve čtvrtém, tedy zemním živlu, jsou činné všechny živly, můžeme si všechen stvořený život vysvětlit. Uskutečněním tohoto živlu povstalo ono FIAT tj. „BUDIŽ“.
O podrobnostech specifického působení živlů v různých úrovních a říších, jako např. v říši rostlinné, zvířeny a člověka, se čtenář dozví ještě z dalšího obsahu. Důležité je, aby si mohl o působení živlových principů v celém univerzu učinit ucelený obraz.
SVĚTLO
Základem světla je princip ohně. Bez ohně by světlo nebylo nikdy vzniklo. Je tudíž světlo aspektem ohně. Každý ohnivý živel můžeme přeměnit ve světlo a obráceně. Proto zahrnuje světlo všechny specifické vlastnosti. Je zářivé, pronikavé, rozpínavé.
Opakem světla je temnota, která povstala z vodního principu. Temnota má opačné specifické vlastnosti světla. Bez temnoty by světlo bylo nejen nemyslitelné, ale nebylo by vůbec. Z toho usuzujeme, že světlo a temnota vznikly ze střídavé hry dvou principů a to ohně a vody. Světlo má tudíž ve svém působení pozitivní vlastnosti a temnota negativní. Tuto střídavou hru musíme vidět ve všem.
ÁKÁŠA neboli princip ÉTERU
Již při popisování živlů jsem několikrát podotkl, že vzešly z akášického principu. Je tudíž akášický princip to nejvyšší, nejmocnější, nepředstavitelné; je prabytím, prapříčinou všech věcí a všeho stvořeného, krátce řečeno: je sférou příčin. Následkem toho je akáša také bez času a prostoru. Je to ono nestvořené, nepochopitelné, nedefinovatelné.
Náboženství pro ni určila slovo Bůh. Je pátou silou, prasilou, která vše stvořila a která udržuje vše v rovnováze. Je počátkem a čistotou všech myšlenek a idejí, je světem příčin, v němž se vše stvořené udržuje, od nejvyšších sfér počínaje až dolů k nejnižší. Je kvint-esencí alchymistů. Je VŠÍM ve VŠEM.
KARMA, zákon PŘÍČINY a ÚČINKU
Neměnitelným zákonem, jehož aspekt musíme spatřovat jedině v akášickém principu, je zákon o příčině a účinku. Každá příčina vyvolává příslušný účinek. Tento zákon platí ve všem za nejvznešenější a nejvyšší.
Karma není tedy jen zákon pro naše dobré činy a skutky, jak namnoze mylně učí orientální filozofie, nýbrž jak je z toho patrno, má daleko hlubší význam. Instinktivně věří člověk v to, že vše dobré musí mít za následek jen dobré ovoce a vše zlé pravý opak, neboli jak lidové rčení praví „Jak kdo zasil, tak sklidí“. Tento nezvratný zákon musí každý znát a respektovat. Zákonu o příčině a účinku podléhají i živlové principy. O podrobnostech tohoto zákona (které není možno říci několika slovy), se nebudu obšírněji rozepisovat, neboť jsou každému logicky uvažujícímu člověku naprosto jasné a samozřejmé. Také zákon evoluční, tj. vývojový podléhá rovněž zákonu o příčině a účinku. Vývoj je tudíž aspektem karmického zákona.
PRAX
Dříve než započnete s cvičením tohoto stupně, musíte pomocí introspekce a sebeovládání (Prax metapozorovateľa a Koncentračné cvičenia) mít v duši astrální živlovou rovnováhu, nechcete-li uškodit sami sobě.
Jste-li si jisti tím, že žádný živel ve Vás nemá převahu, budete sice ve zušlechťování povahy pokračovat, ale započnete již s prací živlů v astrálnim těle.
Úkolem tohoto stupně je osvojit si základní vlastnosti živlů, vyvolat a rozpustit je v těle dle libosti. Teoreticky je nám živlová účinnost již dostatečně známa, takže nyní přejdeme k praxi.
Oheň
Specifickou vlastností ohně je následkem jeho všestranné rozpínavosti horko, které má tvar koule. Osvojme si především tuto vlastnost, abychom ji mohli v duši a v těle libovolně vyvolat. Při ovládání těla jsme si zvolili pozici, v níž můžeme setrvat neomezeně dlouho pohodlně a nerušeně. Indové nazývají takovou pozici Ásana a i my se přidržíme tohoto názvu.
Usedněte tedy do ásany a myslete si, že jste ve středu ohnivého živlu, který ve tvaru koule zaujímá celý vesmír. Imaginárně se domnívejte, že vše kolem Vás, ba i celý vesmír, je ohnivý.
Nyní vdechujte živel ohně nosem a současně celým tělem (póry).
Vdechování musí být pravidelně, hluboké, žádné stlačování vzduchu a také žádné přemáhání plic. Hmotné a astrální tělo se musi podobat prázdné nádobě, která se každým vdechnutím víc a více živlem plní, lépe řečeno nasává.
Každé nové vdechnutí stupňuje teplotu živlu a stlačuje ji do těla, kde se rozrůstá až k úplnému žáru. Horkost a síla rozpínavosti se stále zvětšují, ohnivý tlak mohutní, takže máte konečně pocit, že jste sami ohnivě žhaví.
Celý postup vdechování a procházení ohnivého živlu tělem je samozřejmě čistě imaginární. Při cvičení je třeba mít a udržovat nejplastičtější představu ohně. Započněte se sedmi vdechy ohnivého živlu a při každém dalším cvičení přidejte jedno vdechnutí. Průměrně postačí 20-30 vdechů. Pouze žáci tělesně zdatní a mající pevnou vůli mohou tento počet libovolně zvýšit.
Abyste při vdechování nemuseli počítat, sáhněte k své malé pomůcce tj. k uzlíčkovému nebo korálkovému růženci a při každém vdechnutí posuňte jeden korálek.
Z počátku pocítíte teplo pouze duševně, ale při každém dalším experimentu stane se žár duševně i tělesně citelnějším a Vy můžete kromě zvýšené teploty (pocení) dosáhnout i stupně horečky. Jestliže žák mezitím dosáhl vyrovnanosti živlů v duši, nemůže mu takové nahromadění živlů v těle ani v nejmenším uškodit.
Po skončení cvičení imaginárního hromadění ohnivého živlu pociťujete imaginárně žár a rozpínavost ohně. Nyní cvičíte v obráceném pořadí takto:
nosem normálně vdechujte a ústy a celým tělem (póry) postupně vydechujte, vypouštějíce ohnivý živel do celého vesmíru. Při vydechování živlu dodržujte tentýž počet jako při vdechování.
Bylo-li např. započato sedmi vdechy, musíte rovněž sedmkrát vydechnout, prostě kolik vdechů, tolik výdechů. Je to velmi důležité, neboť po skončení cvičení musí žák mít pocit, že je prost vdechovaného živlu a vyvolané teplo musí opět zmizet. Proto se doporučuje používat při cvičení růžence. Cvičte nejdříve se zavřenýma a později otevřenýma očima.
V Orientu jsou zasvěcenci, kteří toto cvičení (nazvané Sádhana) provádějí řadu let a dokáži následkem toho živel ohně tak zhustit, že chodí v zimě za nejkrutčjších mrazů nazí a bosí, aniž by pocítili chlad a jsou dokonce ještě schopni kolem svého těla ovinuté mokré šátky ve chvilce usušit. Nahromadčním ohnivého živlu v těle působí na své okolí a tím přímo na přírodu, takže mohou nechat roztát sníh a led nejen ve svém bezprostředním okolí, ale v okruhu několika kilometrů.
Takové a podobné úkazy dokáže vyvolat i Evropan, pakliže těmto cvikům věnuje dostatek času. Pro náš magický vzestup potřebujeme však zvládnout všechny živly, nikoliv jen jediný z nich, což je z magického hlediska také naprosto správné.
Vzduch
Nyní jsou na řadě cvičení se živlem vzduchu, při nichž si počínejte stejně jako u živlu ohně, pouze představa pocitu je jiná.
Zaujměte tutéž pohodlnou pozici, zavřete oči a domnívejte se, že se nacházíte uprostřed vzdušného prostoru, který zaplňuje celé univerzum.
Ze svého okolí nic nevnimejte a nic jiného nesmí pro Vás existovat než vzduchem naplněný celý vesmír obestírající prostor. Do své prázdné nádoby duše a hmotného těla vdechujte celým tělem (plícemi a póry) živel vzduchu. Každým dechem naplňujte celé své tělo mocněji a více vzduchem. Musíte přímo ulpět na představě, že Vaše tělo saje každým vdechnutím do sebe vzduch a podobá se přímo balónu. Zároveň to spojíte s pocitovou představou, že se Vaše tělo stává lehčím a lehčím, a že je již tak lehké jako samotný vzduch. Pocit lehkosti musí být tak intenzivní, že své tělo pro svou lehkost již ani nebudete pociťovat.
Jako u živlu ohně započnete i u živlu vzduchu se sedmi vdechy a vydechy. Po ukončení cvičení musíte mít opět jistotu, že ze živlu vzduchu ve Vašem těle nic nezůstalo a Váš pocit je tentýž, jako před zahájením cvičení.
Neopomeňte sáhnout opět po růženci, který Vám usnadní počítání. Od jednoho cvičení k druhému stupňujete počet vdechů a výdechů.
Nedoporučuji však více než čtyřicet vdechů a výdechů.
Neustálým prováděním tohoto experimentu mohou zasvěcenci dosáhnout fenomenálních jevů, jako kráčení po vodě, pohyby ve vzduchu, přemístění těla a mnohých jiných jevů zejména tehdy, když se soustřeďují pouze na jediný živel.
Nás mágy jednostranné fenomény nemohou uspokojit, protože nejsou naším cílem. Hodláme vniknout mnohem hlouběji do poznání a ovládání živlů a chceme také více dosáhnout.
Voda
Nyní následuje popis praxe se živlem vody.
Posadíte se opět do asany, zavřete oči a zapomenete na celé své okolí.
Představíte si, že se celé univerzum podobá širému moři, v jehož středu se nacházíte. Každým vdechem celého těla se Vaše tělo plní a nasává živlem vody.
Chlad vody musíte pociťovat v celém těle. Jestliže jste sedmi dechy naplnili své tělo tímto živlem, vydechnete opět sedmkrát a při každém vydechnutí zbavíte tělo vodního živlu, takže při posledním výdechu nezůstane ve Vašem těle ani nejmenší částečka tohoto živlu. Růženec Vám bude opět vhodnou pomůckou při počítání.
Každé další cvičení prodloužíte o jedno vdechnutí. Čím častěji budete tyto experimenty provádět, tím více pocítíte živel vody a jeho mrazivou vlastnost. Konečně si musíte připadat jako rampouch. Každé jednotlivé cvičení však nesmí trvat déle než dvacet minut. Časem musíte dokázat učinit své tělo ledovým i v nejparnějším měsíci.
Zasvěcenci v Orientu ovládají tento živel tak dokonale, že s ním hravě provádějí fenomenální jevy. V období parna a sucha přivádějí dle libosti a uznání déšť a zase naopak ho zadrží, je-li toho třeba, zahánějí bouři, uklidňují rozbouřené moře, ovládají všechna zvířata pod vodou, atd.
Skutečnému mágovi jsou takové a podobné fenomény snadno vysvětlitelné.
Zem
Zbývá ještě popsat cvičení posledního živlu tj. země.
I zde usednete jako u ostatních živlů do ásany. Celé univerzum si tentokrát představíte jako nekonečnou zem, v jejímž středu sedíte. Nesmíte však v zemi vidět pouze kus hlíny, nýbrž hustou zemitou látku. Specifické vlastnosti země jsou hustota a tíha.
Vdechujete opět celým tělem a naplňujete své tělo touto těžkou látkou. Nejdříve učiníte opět pouze sedm vdechů a prodloužíte každé další cvičení o jedno vdechnutí. Musíte dokázat soustředit v sobě tolik zemité hmoty, že Vaše tělo bude mít tíhu olova a touto tíhou téměř ochrne.
Vydechování je totéž jako u předešlých cviků. Po skončení experimentu musíte mít tentýž normální pocit jako před cvičením. Cvičte maximálně dvacet minut.
Toto cvičení (zvané Sádhana) je v Tibetu velmi oblíbené; tamější lámové počnou nad kusem hlíny rozjimat, rozebírají ji a opět o ní meditují. Pravý mág si se živlem země lépe poradí, uchopí a zvládne jej u samého kořene a nepotřebuje se zabývat tak svízelnými meditačními pochody.
Barva jednotlivých živlů může sloužit jako pomocná představa, a to:
oheň v barvě rudé
vzduch v barvě modré
voda v barvě zelenavě-modré
země v barvě žluté, šedé nebo černé (alebo zelenej)
Představa barev je zcela individuální, ale není bezpodmínečně nutná. Komu práci usnadní, at si jí na počátku vypomůže. Při veškerých cvičeních jde hlavně o pocitovou představivost.
Způsob jevů, které zasvěcenec může vyvolat např. u zvládnútého živlu země, je velmi rozmanitý a každý o něm může libovolně meditovat.
Zvládnutí živlů je nejtvrdším oříškem v magické vědě a jen velmi poskrovnu bylo až dosud o něm hovořeno ,protože v sobě skrývá největší arkanum. Je nejdůležitějším odvětvím v magii, a kdo neovládá živly, ten v magické vědě sotva co podstatného dokáže.
Životná sila
Další cvičení magického výcviku těla je hromadění životní síly. Naučili jsme se dýcháním póry celého těla vdechovat a vydechovat životní sílu z celého univerza. Nyní přikročíme k hromadění (kupení) životní síly.
Sedíte ve své ásaně a vdechujete plícemi a póry celého těla do sebe životní sílu z univerza. Životní sílu však tentokrát univerzu nevrátíte, nýbrž ponecháte ve svém těle.
Při vydechování nemyslete na nic a vydechujte pravidelné spotřebovaný vzduch. Každým novým vdechnutím pocitujete, jak se Vaše tělo stále více plní životní silou, respektive jak se ta ve Vás kupí. Tlak životní síly musite v sobě pociťovat jako stlačenou páru a představit si, že tato stlačená životní síla vyzařuje z těla navenek jako topné těleso. Síla tlaku a záře kolem Vás šíří každým dalším vdechnutím, stává se silnější a pronikavější.
Opakováním tohoto cvičení musíte dospět tak daleko, že pronikavé záření životní síly dokážete vysílat ze svého těla na vzdálenost několika kilometrů. Tlak a pronikavost Vašeho záření musíte doslova pociťovat. Cvik dělá Mistra!
Započnete opět sedmi vdechy a každý den přidáte jedno vdechnutí. Každé jednotlivé cvičení nesmi trvat déle jak dvacet minut. Tyto cviky provádějte zejména tehdy, když při svých pracích a experimentech spotřebujete mnoho pronikavé životní síly, jako je např. ošetřování nemocných, působení na dálku, magnetizování předmětů atd.
Jakmile nakupenou životní sílu již nepotřebujete, musíte tělo opět uvést do původního stavu, neboť není radno pohybovat se v běžném životě s předimenzovaným napětím. Působilo by to neblaze na nervy, vedlo k nervozitě a ochablosti a vyvolalo by to i jiné nežádoucí jevy.
Experiment ukončíte tím, že při vydechování vrátíte nakupenou životní sílu imaginárně do univerza. Přitom vdechujete jen čistý vzduch a napětí životní síly vydechujete tak dlouho, až jste dosáhli opět pocitu rovnováhy.
Po delším provádění tohoto cvičení dokáže mág vrátit univerzu životní sílu najednou, takřka explozivně, podobně jako kdyby vzduchem naplněná pneumatika neočekávaně praskla.
V tomto náhlém vylučování životní síly se cvičte teprve tehdy, když se Vaše tělo stalo dostatečně odolným. Máte-li v tom určitou zručnost, provádějte totéž zvolna s jednotlivými částmi těla. Dbejte při tom hlavně výcviku rukou.
Zasvěcenci provádějí tyto cviky i s očima a mohou okouzlit nejen jednu osobu, ale fascinují celou řadu lidí, ba co více, mohou si podmanit celé davy.
Mág, jenž toto dokáže svýma rukama, má pak skutečně žehnající ruce. V tom vězí tajemství žehnající moci, vkládání rukou na nemocné atd.
Cvičení tohoto stupně je splněno, jestliže jste dokázali nakupit životní sílu nejen v celém těle, ale v každé jednotlivé části těla a záření této nahromaděné sily promítnout navenek. Ovládáním tohoto cvičení je magický výcvik těla třetího stupně ukončen.
Dodatek k III. Stupni
Žák, který svědomitě cvičil a následkem toho dospěl v magickém vývinu až sem, jistě již sám zpozoroval celkovou přeměnu své bytosti. Jeho magické schopnosti se budou ve všech směrech zdárně vyvíjet.
Po stránce mentální se jeho vůle zpevnila, získal větší odolnost, lepší paměť a bystřejší postřeh, jakož i jasný rozum.
Po stránce astrální se stal klidnějším, vyrovnanějším a v něm dřímající schopnosti se v něm budou nadále vyvíjet podle jeho povahy a nadání.
Po stránce hmotné jistě s radostí sám přizná, že je zdravější, svěžejši a jaksi omlazen. Jeho životní síla zdaleka předčí životní sílu mnoha jeho bližních a v praktickém životě mnoho dosáhne následkem své zářivé síly.
Tak např. může silou svého záření zbavit místnost, ve které se zdržuje, nepříznivých vlivů a naplnit ji svou životní silou. Dále může s úspěchem ošetřovat nemocné ina dálku, protože je schopen vysílat svou zářivou sílu na kilometrovou vzdálenost. Rovněž má možnost nabíjet svou zářivou silou předměty svými přáními.
To vše jsou jen pouhé příklady, nebot žák sám pozná, kdy a kde může své magické schopnosti vhodně uplatnit. Nechť si je však vždy vědom toho, že lze magických schopností užít jak k dobrým, tak i k sobeckým účelům a udělá proto dobře, když se bude stále držet přísloví: ”Jak kdo zasil, tak sklidil!”
Jeho cílem proto bude vždy konat jen to nejlepší z nejlepšího. Práce s magnetizmem dovoluje a umožňuje všechny možné variace. Pro lepší přehled upozorňuji zde žáka ještě na několik možností.
IMPREGNOVÁNÍ MÍSTNOSTI
Dýcháním plícemi a póry celého těla vdechujte životní sílu a stlačujte ji celou svou imaginační schopností do svého těla, kde musí přímo dynamicky zářit. Vaše tělo se tak stává světelnou silou, jen ohniskem, ba možno říci, individuálním sluncem. Při každém vdechnutí zesilujte jak stlačenou životní sílu, tak i sílu světla a naplňte jimi místnost, v níž se nacházíte. Silou Vašeho záření musí místnost doslova tonout ve slunečním svitu.
Při vytrvalém cvičení je dokonce i možno osvětlit ve tmě, tedy v noci, místnost natolik, že je možno předměty dobře rozpoznávat a to nejen osobou cvičící, ale i nezasvěcencem. Světlo životní síly se dá totiž tímto způsobem zhmotnit až na skutečné denní světlo a vše záleží vlastně jen na cviku a na síle imaginační.
Avšak jenom s tímto zjevným úkazem se mág samozřejmě nespokojí, neboť dobře ví, že životní síla je povahy univerzální a že není jen nositelem jeho idejí, myšlenek a přání, ale i uskutečňovatelem jeho imaginace, a že může touto životní silou všeho dosáhnout. Je úlohou plastické imaginace, aby toto vše zrealizovala (uvedla ve skutek).
Jestliže cvičící naplnil svou pracovní místnost silou svého záření, nechť si při tom představí to, čeho chce dosáhnout. Např. že všechny se v místnosti zdržující astrální a magické vlivy se pročišťují a mizí, anebo že nejenom jemu samotnému bude v místnosti dobře a zdrávo, ale každému, kdo do ní vstoupí a v ní se zdrží. Kromě toho může mág svou obývací a pracovní místnost impregnovat přáním, aby při všech jeho pracích měl správnou inspiraci, kýžený úspěch atd. Pokročilí mágové jsou dokonce schopni chránit svou místnost před nevítanými hosty tím, že ti, jakmile vstoupí do místnosti, jsou neklidní a nechtějí se v ní ani zdržet. Taková místnost je pak naplněna ochrannou myšlenkou nebo idejí bázně. I subtilně je možno místnost impregnovat a to tak, že každý, kdo do ní vejde bez dovolení, je jakoby ochrnut a vržen nazpět.
Jak vidíme, má mág nepřeberné možnosti a na jejích základě si může sestavit ještě jiné zcela individuální metody.
Vydechováním vypouští mág nakupenou životní sílu opět do univerza a může svou představivostí v místnosti ponechat pouze sílu zářivou a světelnou. Může ale také svou představou imaginovat životní sílu do místnosti přímo z univerza, aniž by ta musela procházet nahromaděna jeho tělem. Takto si může počínat, když v hromadění životní síly získal určitou praxi. I svá vlastní přání může tímto způsobem do místnosti impregnovat. Imaginaci spojené s vůlí, vírou a pevným přesvědčením nejsou kladeny meze.
Při těchto pracích není mág odkázán pouze na ohraničený prostor, nýbrž může dvě i více místnosti impregnovat současně, ba i celý dům může naplnit svou životní a zářivou silou, kterou nechá nejdříve projít vlastním tělem nebo ji dle uvedené metody čerpá přímo z univerza. Jelikož síla představivosti nezná ani času ani prostoru, může tuto práci vykonávat i na největší vzdálenost. Časem a získanou technikou bude schopen impregnovat náležitě i tu největší místnost, ať se nachází v samé blízkosti anebo v největší vzdálenosti. S ohledem na svůj etický vývin bude tím sledovat vždy jen to nejšlechetnější a jeho moc bude bezmezná. Vytrvalost bude nakonec vždy korunována úspěchem!
BIOMAGNETIZMUS
Žákovi je dána možnost poznat ještě další specifickou vlastnost životní síly, která je pro magické práce rovněž velmi důležitá. Je mu již známo, že životní silou a přáním v uskutečnění se dá nabíjet každý předmět, každé zvíře i každý životní útvar. Životní síla má však také tu vlastnost, že může pojmout jakoukoliv cizí myšlenku i cizí pocity, jimiž se infikuje a nakonec spojí. Koncentrovaná životní síla by se tudíž brzy smísila s jinými myšlenkami, což by účinek impregnované myšlenky oslabilo, ale nejen to, dokonce i znemožnilo, kdyby mág častějším opakováním experimentu napětí nezesílil a tím i vložené přání neoživil. To vše by způsobilo velkou ztrátu a kromě toho by to nepříznivě ovlivnilo i očekávaný výsledek. Žádoucí vliv působí jen potud, pokud se v žádaném směru nachází napětí. Jestliže tomu tak není, pak životní síla vyprchá, smísí se s jinými vibracemi a účinek pozvolna klesá.
Aby mág tomu všemu mohl čelit, musí znát zákon BIOMAGNETIZMU. Životní síla nevstřebává do sebe jen jednu ideu, představu, myšlenku anebo jediný pocit, nýbrž také pojem času. Na tento zákon, respektive na tuto specifickou vlastnost životní síly musíme brát zřetel při svých experimentech s ní, a později též při práci se živly. Provádíte-li tedy impregnaci určitého přání pomocí životní síly, musíte dbát též času a prostoru. V magii platí tato pravidla:
Práce v akášickém principu je bez času a prostoru.
V mentální úrovni operujeme časem.
V astrální prostorem (tvarem, barvou).
Na hmotné úrovni časem a prostorem zároveň.
Několika příklady znázorním práci biomagnetizmu. Naplňte místnost životní silou a impregnujte ji přáním, že Vám v místnosti bude dobře a že budete zdrávi. Termínujte, lépe řečeno, upoutejte sílu a přání na to, že pokud místnost obýváte a v ní se zdržujete, tento vliv v ní trvale zůstane, že se v ní aicky bude obnovovat a ustálí se i tehdy, kdybyste místnost přechodně třeba na delší dobu opustili. Vstoupí-li někdo jiný do Vašeho obydlí, aniž by o nakupené životní síle věděl, bude i jemu v něm dobře. Občas můžete hustotu a sílu záření ve svém bytě opakováním přání zesílit. Zdržujete-li se pak v takto ovlivněném bytě trvale, má zde nahromaděná a ovlivněná životní síla stále dobrý vliv na Vaše zdraví, tedy na Vaše tělo. Vibrace životní síly jsou v tomto prostoru pak zabarveny přáním zdraví.
Máte-li ale v úmyslu provádět v této místnosti např. různá okultní cvičení, která nemají se zdravím nic společného a sledují jinou ideovou vibraci, nebudou Vaše úspěchy tak dobré jako v neovlivněné místnosti, nebo v takové, kterou jste před tím pro své práce náležitě ovlivnili. Učiníte proto lépe, když si po každé nabijete místnost takovou ideovou vibrací, kterou Vaše práce a cvičení vyžadují.
Můžete např. nabíjet i prsten, kámen apod. s přáním, aby osoba, která jej nosí, měla štěstí a úspěch. Jsou dvě možnosti nabíjení a termínování. První záleží v tom, že silou své představivosti a koncentrací na dotyčné přání spoutáte životní sílu do kamene nebo kovu a terminujete v tom směru, že se v něm tato síla trvale udrží a že si bude dokonce z univerza aicky přitahovat další sílu, která bude mohutnět a oné osobě přinášet tak dlouho štěstí a úspěch, pokud bude předmět nosit. Zvolený předmět možno libovolně nabíjet i na kratší dobu trvání, účinku, např. že vliv ihned pomine, jakmile bylo účelu dosaženo.
Druhou možností je takzvané univerzální nabíjení s tímtéž pracovním postupem, avšak se změnou v soustředěnosti přání a to, že předmět (prsten, kámen, šperk) bude po celou dobu svého trvání přinášet nositeli, ať je jím kdokoliv, stálé štěstí, úspěch atd. Taková univerzální nabíjení, byla-li provedena opravdovým zasvěcencem, podrží svoji sílu s plnou účinností po celá staletí. Jak známo z historie egyptských mumií, působí těmito způsoby připoutané síly celá tisíciletí.
V případě, že by se talisman nebo předmět, jenž byl ovlivněn pro určitou osobu, dostal do jiných rukou, ztrácí pro druhou osobu na účinnosti. Dostane-li jej ale původní majitel zpět, působí účinek aicky dál.
V dalším popisuji jiné pracovní působiště se životní silou a to léčebný magnetizmus.
Léčí-li mág nemocného, ať již osobně magnetickými tahy nebo vkládáním rukou či na dálku, to znamená představou a vůlí, musí i zde dbát zákona času, chce-li v tomto odvětví dosáhnout pronikavých úspěchů. Obvyklý způsob magnetizování je ten, že magnetizér nechá pomocí své představy proudit svou životní sílu ze svého těla, ponejvíce z rukou, do těla nemocné osoby.
Tato metoda předpokládá, že má přebytek životní síly, nechce-li ohrozit vlastní zdraví. Bohužel jsem byl svědkem velmi smutných případů, kde magnetizér vydal ze sebe tolik životní síly, že to poškodilo jeho zdraví do té míry, že byl blízek úplnému nervovému zhroucení, nehledě k ostatním přidruživším se chorobám, jako chabé srdce, srdeční astma apod. Takovým následkům nelze zabránit, jestliže magnetizér vydá ze sebe více síly než může načerpat a to zejména tehdy, léčí-li v současné době více pacientů.
Tato metoda má ale ještě tu nevýhodu, že totiž magnetizér přenáší na pacienta svou silou zároveň své duševní vibrace a povahové vlastnosti, takže ovlivňuje a infikuje pacienta nepřímo i duševně. Proto se u každého magnetizéra vyžaduje a předpokládá ušlechtilá povaha (viz příslušnou literaturu). Má-li však magnetizér pacienta, jehož povahové vlastnosti jsou ještě horší než jeho vlastní, tak zase naopak tyto nepřímo bere na sebe, což je pro něho v každém ohledu nepříznivé.
Naproti tomu okultně školený magnetizér nedává pacientovi životní sílu vlastního těla, nýbrž čerpá z univerza do svých rukou, impregnuje ji přáním na zdraví a nechá ji proudit do těla nemocného. Obě metody vyžadují však častější opakování experimentu, má-li býti dosaženo rychlejšího úspěchu. Disharmonie, nebo nemoc sama, anebo středisko nemoci vysávají a spotřebovávají totiž velmi rychle přenesenou sílu a po dalším přísunu síly přímo dychtí, takže je třeba experiment opakovat, nemá-li se stav nemocného zhoršit.
Jinak je tomu u mága. Pacient pocítí teprve tehdy určité ulehčení, když se mág duševně otevřel, to znamená, když ve vlastním těle provedl dynamické nakupení životní síly, jejíž světelné záření na nemocného převádí. Mág může úspěšně používat nejrůznějších metod, musí ale vložit do své imaginární představy přání, že se nemocnému vede od hodiny k hodině, ode dne ku dní lépe. V dalším uvádím několik způsobů, jichž se může každý mág při léčení nemocí přidržet.
Především musí umět nemoci dobře rozpoznávat. Tuto znalost si osvojí studiem příslušné literatury. Musí samozřejmě též dobře ovládat anatomii. Nebude zajisté natolik nesvědomitý, aby léčil nemoci, které vyžadují rychlý chirurgický zákrok a rovněž infekční choroby neponechá jen vlastnímu zásahu. Může však v takových případech hojivý proces urychlit a dosáhnout zmírnění bolestí při lékařském ošetření. To dokáže i na dálku.
Výhodou je, když se lékaři specializují i v tomto odvětví a vedle alopatického umění sáhnou i k praktikám magie. Proto učiní mág dobře, když se ujme jen takových případů, u kterých lékař magický způsob léčení přímo doporučuje, nebo ať pracuje ve spojení s lékařem, nechce-li být prohlášen za mastičkáře či šarlatána. Každý mág ať sleduje především blaho a dobro nemocného a nečeká ani na vděk, ani na odměnu. I chvála a uznání mu musí zůstat cizí. Bude-li se držet jen vznešeného ideálu dobra, zaslouženého požehnání se mu stejně dostane. Šlechetně smýšlející mágové pomáhají nemocným, aniž by nemocní měli o tom tušení. Tento způsob pomoci svým bližním přináší největší požehnání.
Uvádím ještě několik běžných metod, jichž může mág používat, aniž by musel mít obavy, že jimi uškodí vlastnímu zdraví.
Dříve než přistoupíte k lůžku nemocného, učiňte nejméně sedm vdechů plícemi a póry a nahromaďte v sobě velké množství životní síly z univerza, kterou nechte v podobě slunce zářit nejjasnějším světlem. Snažte se opětovným vdechováním životní síly utvořit kolem sebe v okruhu nejméně deseti metrů mohutnou zářivou sílu, která se musí přibližně rovnat životní síle deseti normálních osob. Musíte mít pocit, že nahromaděná životní síla září ve Vás slunečním jasem. Když se takto zářivý nacházíte v blízkosti nemocného, pocítí ten okamžitě zmírnění bolestí, je obestřen blahodárnou atmosférou a není-li jeho choroba příliš vážná, bude ihned uzdraven. Nahromaděnou zářivou sílu přeneste na nemocného zcela individuálně a je na Vaší libovůli, jednat dle vlastního uznání.
Školený mág nedělá ani magické tahy ani nevkládá ruce, neboť to vše jsou jen pomocné manipulace, pouhé opory jeho projevené vůle. Mág ví, že stačí úplně, když uchopí pacienta za jednu, případně za obě ruce a pracuje s představou. Oči může mít při tom otevřené i zavřené; chceli, může se na nemocného dívat, není to ale nutné. Zde pracuje výhradně imaginace. Mág může také po dobu přenosu síly u pacienta sedět, aniž by s ním tělesně přišel do styku. Představí si prostě, že jej obklopující vyzařovací síla přechází do těla nemocného, že je tam jeho imaginací silou vtlačena a že proniká a prosvěcuje všechny póry pacientovy. Zároveň svou vůlí rozkáže, aby stlačená světelná síla trpícího uzdravila. Musí přitom stále udržovat představu, že se nemocnému vede od hodiny k hodině lépe, že je každým dnem zdravější a světelné síle rozkáže, že tělo nemocného nesmí dříve opustit, dokud nebude úplně zdráv. Když tělo nemocného naplní takovým množstvím světelné síly, které u zdravého člověka je co do míry, asi jeden metr záření, dosáhne tím překvapujících účinků.
Opakuje-li po nějaké době tento experiment, potřebuje pouze napětí koncentrované světelné síly zpevnit a dobrý úspěch je předem zaručen. Za prvé nemůže světelná síla unikat, protože je připoutána a byl jí udělen rozkaz, aby se aicky obnovovala. Za druhé bylo terminováno, aby se tělo stále více uzdravovalo. A za třetí byl síle vymezen prostor, kterým je tělo nemocného. Při tom je vždy vhodné poutat zářivou sílu ještě zevně a to asi jeden metr kolem těla, což jak shora uvedeno, odpovídá září normální osoby. U této metody bylo dbáno základní podmínky hmotného zákona o čase a prostoru.
Mág při tomto způsobu léčení poznal, že jeho zářivá síla, kterou na pacienta přenesl, není slabší, nýbrž že je stejně intenzivní jako před tím. Je to tím, že v těle stlačená životní síla se aicky obnovuje a vydanou sílu okamžitě nahradí. Mág bude proto vždy schopen léčit i celé stovky nemocných, aniž by to šlo na újmu jeho vlastní nervové a duchovní síly.
Další způsob je ten, že mág vtlačí přímo do těla nemocného anebo pouze do onemocnělé části životní sílu póry s představou, že se životní síla musí až do úplného uzdravení z univerza sama obnovovat. I zde se představa spolu s přáním váže na čas a prostor. Tohoto způsobu se užívá pouze u nemocných, kteří mají ještě dostatek nervové síly, která určitý tlak nahromaděné životní síly vydrží.
U školeného mága je totiž nakupená životní síla již zhmotnělá tj. zhuštěná hrubohmotná síla, kterou možno porovnat s elektřinou. Tento způsob je v porovnání s ostatními způsoby nejoblíbenější, neboť velmi jednoduchý a nadmíru účinný.
Jiný, zcela zvláštní způsob je ten, že mág nechá pomocí své představivosti nemocného vdechovat svou vlastní vyzařovanou světelnou sílu. Je-li pacient schopen koncentrace, může to učinit sám, není-li tomu tak, provede za nemocného imaginaci mág.
Celý postup je v praxi asi tento:
Vaše vyzařovací síla sahá do okruhu asi deseti metrů. Jelikož jste v blízkosti nemocného, tone doslova v záplavě Vaší zářivé síly, kterou jste impregnovali přáním na uzdravení. Pacient, jenž je schopen koncentrace, je skálopevně přesvědčen o tom, že každým dechem přijímá Vaší světelnou sílu, která ho uzdravuje. Intenzivně musí myslit na to, že tato léčivá síla v něm trvale zůstane, že se mu daří stále lépe i tehdy, když mág již není v jeho blízkosti. Jestliže ale pacient není schopen vlastní koncentrace, nebo jde-li o nemocné děti, musíte si sami představit, že nemocná osoba každým dechem vdechuje záření Vaší životní síly, přivádí ji do krve a umožňuje tím uzdravení. I zde se musíte koncentrovat s přáním, že vdechovaná síla v nemocném účinkuje kladně a trvale.
Je to způsob vdechování životní síly z mágova těla do těla jiné osoby. přitom se můžeme opřít o jistý citát v bibli, kde se lemu Kristova roucha dotkla nemocná žena, věříc tím ve své uzdravení. Kristus, pocítiv okamžitě úbytek své životní síly, pravil učedníkům: „Pocítil jsem dotek“.
Při každé práci s magnetizmem a životní silou je nutno dbát času a prostoru. S ohledem na to jsem zde uvedl několik příkladů v léčení nemocí a na nepřehlednou řadu dalších způsobů z magnetického hlediska bych mohl ještě upozornit. Mág má např. také možnost spojit se s duchem nemocného, když nemocný spí, a uplatňovat v jeho těle leckterý uzdravovací způsob. Kromě toho může vedle životní síly operovat ještě také se živly, s magnetizmem a elektřinou a nemocné takto magicky léčit. Chtít podrobně popsat veškeré způsoby a možnosti léčení magickou cestou by znamenalo naplnit jeden celý objemný svazek. Snad někdy později mi bude ještě možno vydat zvláštní knihu o okultním léčení z hlediska magie a dát ji k dispozici všem, kdož se magickým léčením zabývají. Zatím to zůstává věcí budoucnosti.
V tomto díle mohu jen poukázat na jednotlivé léčebné postupy, s ohledem na pojem času a prostoru, tedy na magnetizmus. Vysocí zasvěcenci a svatí, jejichž imaginace je již tak značně vyvinuta, že se každá z jejich představ v příslušných úrovních okamžitě zrealizuje, nepotřebují žádných soustav. Tací projeví anebo vysloví přání, která se okamžitě stávají skutečností. Dosáhnout rovněž tak vysokého stupně v léčebném a tím v magickém umění má být snahou každého jednotlivého mága.
Stupeň IV.
Dříve než popíši poněkud obtížná cvičení čtvrtého stupně, podotýkám znovu důtklivě, že žák ve svém vývoji nesmí spěchat, chce-li na magické cestě sklízet pronikavé úspěchy. Veškerá cvičení z předešlých stupňů musí nejdříve dokonale ovládat, než započne s dalšími úkoly.
Magický výcvik duše
V této kapitole rozšíříme svoji práci se živly. Naučili jsme se dýcháním plícemi a póry pojmout do sebe určitý živel a pociťovat jeho specifickou vlastnost v celém těle. Nyní naplníme zvoleným živlem jednotlivé části těla, což můžeme provést dvojím způsobem. Mág musí znát a ovládat obě metody. První je tato: Vdechujte, jak v třetím stupni (magického výcviku duše) uvedeno, plícemi a póry zvolený živel do celého těla a nahromaďte jej v něm tj. vydechujte naprázdno bez jakékoliv přestávky.
Při vdechování doprovázejte svou pocitovou představivost specifickou vlastností živlu:
u ohně – horkem,
u vzduchu – lehkostí,
u vody – chladem
a u země – tíhou.
Započněme sedmi vdechy a namísto, abyste nahromaděný živel imaginárně vypustili opět do univerza, povedete jej do určité tělesné části tím, že specifickou vlastnost živlu ještě více stlačíte a tělesnou část živlem ještě více naplníte. Stlačený živel musíte s jeho specifickou vlastností v dotyčné části těla pocítit mnohem intenzivněji než v celém těle. Podobně jako když se stlačuje pára, aby bylo dosaženo většího tlaku, právě tak musí být živlem proniknuto maso, kosti a pokožka jednotlivé tělesné části.
Pakliže specifickou vlastnost živlu v naplněné částí těla pociťujete dosti značně, nechte živel pomocí své imaginace rozpustit do celého těla a vydechováním (viz III. stupeň) proudit nazpět do univerza. Toto cvičení provedete s každým jednotlivým živlem a to střídavě u vnějšího i vnitřního orgánu s výjimkou mozku a srdce. Do obou těchto orgánů nehromaďte ani u sebe ani u jiných osob jakýkoliv živel, nechcete-li sobě i jiným uškodit na zdraví. Jenom takový Mistr, který je v ovládání živlů dokonale zběhlý, může si do jisté míry dovolit hromadit živly i v srdci a mozku, aniž by si tím uškodil. Své tělo zná dokonale a má je pod svou mocí.
Bez zvláštního hromadění můžeme živly s jejich specifickými vlastnostmi vést do všech orgánů, tedy i do srdce a mozku. Každý začátečník ať se chrání před hromaděním v srdci a
v mozku jak živlů, tak životní síly, obzvláště tehdy, není-li ještě schopen sám jasnozřivě pozorovat funkce jednotlivých orgánů. Při hromadění živlů nebo životní síly v celém těle si mozek a srdce na to zvyknou, neboť rozpětí síly pak není jen v jediném orgánu, nýbrž rozprostírá se v celém těle.
Je záhodno obzvláště v rukou a nohou dobře ovládat hromadění jak živlů, tak životní síly, protože se s tím mág v praxi nejčastěji setkává. Největší pozornost je třeba věnovat prstům.
Další možnost zbavit tělesnou část živlu tkví v tom, že nakupený živel není třeba vést zpět do těla a vydechováním póry jej vrátit univerzu, nýbrž představou můžeme celý nakupený živel vypustit póry do univerza přímo z oné části těla. Tento postup je rychlejší. Mág musí samozřejmě znát a dokonale ovládat oba způsoby.
Druhá metoda hromadění živlů do jakékoliv části těla spočívá v tom, že do tělesné části přeneseme své vědomí a necháme ji jako u dýchání póry vdechovat a vydechovat. Při každém vdechu se živel vdechuje a bez představy, tedy naprázdno, se vydechuje. Máme-li pocit, že žádoucí živel je v tělesné části již dostatečně nakupen, vrátíme jej univerzu, odkud jsme ho načerpali. Tento postup je sice rychlý a jednoduchý, vyžaduje však dobré přenesení vědomí a samozřejmě i dokonalé ovládání hromadění životní síly v jednotlivých částech těla. Kdo se stal Mistrem i této praktiky, může jít opět o krůček dál.
Je nám již známo, že lidské tělo je rozděleno podle živlů na čtyři hlavní oblastí. Pro snadnější přehled si je zopakujeme:
Nohy až ke stehnům a ke kostrči včetně pohlavních orgánů odpovídají živlu země.
Oblasti břišní se všemi orgány (tj. střeva, slezina, žlučník, játra, žaludek až k bránici) náleží vodnímu živlu.
Hrudní koš, plíce a srdce až ke krku jsou vyhrazeny živlu vzduchu.
Hlavu se všemi jejími orgány ovládá živel ohně.
Účelem dalšího cvičení je naplňování jednotlivých tělesných oblastí jejich příslušnými živly.
Praxe je tato:
Usedneme opět do své oblíbené pozice (ásany). Plícemi a póry vdechujeme živel země s jeho specifickou vlastností tíhy do zemní oblastí těla (od nohou počínaje až nad pohlavní orgány včetně kostrče). Zemní živel vdechněte sedmkrát, naprázdno vydechněte, takže zemní oblast je naplněna živlem ji ovlivňujícím. Zemní živel ponechte v zemní oblasti a zaveďte sedmi vdechy vodní živel do vodní oblasti, tedy do břicha, aniž byste ho vydechovali, takže je i tato oblast živlem ji ovládajícím rovněž naplněna. Nyní přejděte k dalšímu živlu a vdechněte opět sedmkrát živel vzduchu do hrudního koše a ponechte tento živel v jeho vlastní oblasti. Zbývá ještě oblast hlavy, kterou naplňte taktéž sedmi vdechy živlem ohně, vydechněte naprázdno, takže i oblast hlavy zůstane naplněná živlem ji ovládajícím.
Jsou-li všechny oblasti naplněny příslušnými živly, setrvejte asi dvě až pět minut v této poloze, načež započnete s jejich rozpouštěním. A to u nejposledněji naplněného živlu, v našem případě tedy od hlavy, začněte s ohnivým živlem tím, že sedmkrát naprázdno vdechnete a při každém vydechnutí (celkem sedmkrát) necháte ohnivý živel proudit zpět do univerza. Je-li oblast hlavy zbavena ohnivého živlu, přijde na řadu další oblast a to oblast vzduchu, dále oblast vody a konečně oblast země, až je celé tělo opět živlů prosto.
Kdo získal při těchto cvičeních určitou praxi, může ji obohatit tím, že jednotlivé tělesné oblasti nejen živly naplní, ale živly v oblastech nakupí. Postup je týž, jak, je shora uvedeno, to znamená, že se začíná opět živlem země od nohou a končí se živlem ohně v hlavě. Proces rozložení živlů je týž, jako u předešlého experimentu.
Tato cvičení mají veliký význam, neboť uvádějí jak tělo hmotné, tak i tělo astrální v dokonalý soulad s univerzálními zákony živlů. Došlo-li u mága k disharmonii ať již z jakékoliv příčiny a on ihned zasedne k těmto cvičením, dostane se okamžitě do své původní harmonie, nejen po několik hodin, ale po celé dni pocítí blahodárný vliv dokonalé harmonie celého univerza, která v něm vyvolá a zanechá pocit míru a blažeností. Živlová harmonie v těle poskytuje ještě jiné možnosti a o některých z nich se zmíním v následujícím.
Především nemají negativní vlastnosti živlů na žáka žádný vliv. Dosáhl-li žák magické rovnováhy, stojí v centru dění, vidí veškeré zákony, všechen vznik a zánik z univerzální, tedy opravdové perspektivy. Vyhne se nemocem a vyvolá vyrovnávající účinek na vlastní karmu a tím i na svůj osud. Vůči každému nepříznivému vlivu se stane odolnějším. Vytříbí svou mentální a astrální auru a zesílí svou mentální a astrální matrici. Povzbudí své magické schopnosti a jeho intuice nabude univerzální povahy. Jeho astrální smysly se zjemní a jeho intelektuální schopnosti zvýší.
Stupeň VI.
Magický výcvik duše
V pátém stupni jsme se učili projektovat živly navenek. V tomto stupni jdeme opět o kousek dále a osvojíme si ovládat Akášický princip se zřetelem k živlům.
Jak z teoretické části již dobře víme, vznikly živly z Akášického principu, který je také ovládá a udržuje v rovnováze. Mág, jenž dlouhým cvikem dosáhl v práci se živly úspěch, může ovládat i nejjemnější princip, t.j. astrální éter.
Cvičení je následující:
Usedněte do ásany a zavřete oči. Představujte si, že se nalézáte v neohraničeném prostoru, jehož jste středem. Není zde „ani nahoře, ani dole“ a ani „po strané“.
Tento neohraničený prostor je naplněn nejjemnější látkou, kterou je univerzální éter. Tento je popravdě bezbarvý, smyslům se však jeví v barvě ultrafialové, téměř černofialové, v kteréžto barvě si tuto éterickou látku také představujte.
Vdechujte tuto éterickou látku plícemi a přivádějte ji vědomě krevní dráze. Máte-li v tom zručnost, počínejte si s vědomým dýcháním plícemi a póry stejně tak, jako s hromaděním životní síly, pouze s tím rozdílem, že namísto životní síly budete vdechovat éter ve zmíněné barvě a naplníte jím celé tělo.
Při tomto cvičení udržujte pocit, že jste spojeni s celým neohraničeným prostorem. Na zevnější svět musíte docela zapómenout. Na tento neobvyklý stav si musíte při cvičeních zvyknout. Každopádně se vyvarujte toho, abyste pozbyli vědomí a usnuli. Jste-li unavený, přerušte raději cvičení a volte dobu, kdy jste duchovně svěžejší. Kdo po několika cvičeních dosáhl úspěchu ve vdechování akáši celým tělem a póry, může jít opět dále.
Jak již víme, je Akáša svět příčin, je tedy sférou všech příčin. Vědomá příčina, jako přání, myšlenka, představa, vyvolaná v této sféře s náležitou dynamičností vůlové koncentrace, neochvějnou vírou a plným přesvědčením, se musí působením živlů realizovat bez ohledu na to, v které úrovni nebo sféře je realizace žádoucí.
Toto je jedno z největších magických tajemství a je pro mága univerzálním klíčem, o jehož rozsahu se dokonale přesvědčí teprve během svého dalšího magického vývinu.
Žák musí dbát svého etického vývinu, který mu dopomůže k tomu, aby jednal vždy jen šlechetně.
Dalším cvičením se naučíte získávat absolutní moc nad živly ve všech třech říších. Způsob cvičení je tento:
Sedíte ve své obvyklé pozici a vdechujete do sebe plícemi a póry celého těla proud Akáši a naplňujete jím celé tělo. Je třeba ještě předeslat, že Akášu nelze hromadit (kupit), jako je tomu u životní síly.
Již při vdechování musite udržovat představu, že vyvoláváte moc nad zivly. Myslete při tom, ze schopnost vládnout živly již máte a že Vám živly udělají vše, co jim nařídíte vykonat a co si přejete mít, bez ohledu na to, na jaké úrovni má dojít k realizaci přání nebo rozkazu. Při každém vdechu, který v tomto stavu učiníte, musíte mít pocit moci nad živly. Vaše víra a přesvědčení v tuto moc musí být neochvějně. Nesmí ve Vás vyvstat nejmenší pochybnost.
Kdo se propracoval svědomitě všemi cvičeními dosavadních stupňů, získá po delším provádění tohoto cvičení absolutní moc nad živly. Mág, jenž dosáhl s ohledem na živly magické rovnováhy, svou povahu v životě vyrovnal a zušlechtil, který má nejlepší ctnosti a vysoké ideály, tomu bude tato moc brzy dána. Pocítí v sobě skálopevnou víru, dokonalé přesvědčení a absolutní jistotu, což každou pochybnost předem vylučuje.
Naproti tomu v žákovi, který nepracoval dosti svědomitě, který některého stupně a některá cvičení vynechal nebo je zanedbal, vzniknou pochyby a vliv živlu, který u něho nejvíce převládá, nepřipustí, aby živel byl zvládnut.
Žák nyní vidí, proč je především na svědomitost a vytrvalost při cvičeních kladen tak veliký důraz. Postup prostě nestrpí mezery, jinak zůstane žák pozadu a mnohé se dá pak jen velmi těžko a za svízelných podmínek dohonit, protože žák, jenž je si jist tim, že živly ovládá, pozná, že projekce živlů se mu navenek do nitra na všech úrovních daří velmi dobře, takže se mu tyto projekce zdají být nakonec jen pouhou hračkou.
Dospěl-li mág až sem, uplatní získanou moc nad živly tím způsobem, že ji vtěli do vhodného rituálu. V Jedne z předcházejících kapitol jsem se o rituálech již velmi podrobně rozhovořil. Mág si může kladením prstů nebo pohyby ruky utvořit podle vlastního úsudku vhodný rituál, do něhož vloží živelnou moc.
Magickým vývinem bude mít již tolik vlastní intuice, že dokáže sestavit správný, tomu nebo onomu živlu příšlušející rituál, který opatří zvoleným slovem (formulí) a vše spojí s určitým, živlu odpovídajícím tónem.
Bardonom podané živlové cvičenie zhrnul Josef Veselý následovne
(článok cvičenie so životnou silou neobsahuje)
Prvním předpokladem pro započetí živlových cvičení je získat pomocí introspekce a sebeovládání astrální živlovou rovnováhu, neboť jinak by si magik mohl uškodit.
Vlastní nácvik začíná tím, že se magik učí vyvolat a rozpustit živly ve svém (astrálním) těle, tzv. živlově dýchání.
Jako první se cvičí živel ohně
Magik usedne do pohodlné polohy a imaginuje, že se nachází ve středu ohnivé koule, která zaplňuje celý vesmír.
Vdechuje tento živel nosem a současně celým tělem. Dech musí být pravidelný a hluboký. Jeho hmotné a astrální tělo se podobá prázdné nádobě, která se s každým vdechnutím stále víc a víc naplňuje ohnivým živlem.
Při cvičení je třeba udržovat co nejplastičtější představu ohně (žár atd.) Při prvním cvičení stačí sedm vdechů, při každém dalším cvičení se jedno vdechnutí přidává. Průměrně postačí 20 až 30 vdechů, ne však více než 40.
Na to se vstřebaný živel vydechováním z těla opět vypouští do Universa. (Počet výdechů musí být stejný jako byl počet vdechů. K počítání lze s prospěchem použít speciálně pro tento účel zhotovený typ „růžence“.)
Cvičí se nejprve se zavřenýma očima, později s očima otevřenýma.
Při nácviku vzdušného živlu si magik počíná stejně, pouze představa pocitu je jiná. Magik si představuje, že jeho tělo je balón, který se plní vzduchem, a že se jeho tělo postupně stává stále lehčím a lehčím.
Jako další přijde na řadu živel vody. Magik při něm musí imaginovat chlad vody v celém těle.
Jako poslední se cvičí živel země. Specifickými vlastnostmi tohoto živlu jsou hustota a tíha. Magik si představuje, že se jeho tělo plní zemním živlem, až jeho tělo ztěžkne, jako by bylo z olova.
Barvy jednotlivých živlů, které mohou sloužit jako další opěrné body pro magikovu imaginaci, jsou tyto:
oheň – červená
vzduch – modrá
voda – zelenavě modrá
země – žlutá, šedá nebo černá (alebo zelená).
Představa barev je zcela individuální a není nutná. Cílem tohoto cvičení je naučit se pojmout do sebe určitý živel a pociťovat jeho specifickou vlastnost v celém těle. Každé jednotlivé cvičení nemá trvat déle než dvacet minut.
Dalším krokem je naučit se naplňovat zvoleným živlem jednotlivé části těla, což se může dít dvojím způsobem. Magik si musí osvojit obě tyto metody. První metoda začíná stejně, jak bylo výše popsáno, jenže pak se příslušný živel, místo aby byl vypuštěn zpět do Universa, zhustí v určité tělesné partií, a teprve po procítění jeho specifických vlastnosti v oné tělesné části se živel odvede zase do celého těla, a až potom se vrátí zpět do Universa.
Cvičení se provádí s každým jednotlivým živlem střídavě u vnějšího a vnitřního orgánu s výjimkou mozku a srdce.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat rukám a nohám, zvláště však prstům. Není nezbytně nutné odvádět nahromaděný živel nejprve zpět do celého těla, ale je možné vrátit jej do Universa přímo z orgánu, v němž byl zkoncentrován.
Druhá metoda záleží v tom, že magik přenese do příslušného orgánu své vědomí a nechá tento orgán vdechovat a vydechovat. Při každém vdechu se vtahuje živel, vydechuje se naprázdno, tj. bez představy. Nakonec se živel opět vrátí do Universa.
Toto cvičení slouží jako příprava k tomu, aby se magik naučil hromadit živly v analogických částech svého těla:
- nohy až ke kostrči a pohlavním orgánům odpovídají živlu země,
- hrudní koš včetně krku spadá pod vládu vzdušného živlu,
- břišní oblasti náležejí vodnímu živlu a
- hlavu ovládá živel ohně.
Magik postupně vdechuje jednotlivé živly do odpovídajících částí svého těla, každý na sedm vdechů, v pořadí země, voda, vzduch, oheň. Po zaplnění všech oblastí vyčká dvě až pět minut, načež započne s opětným rozpouštěním živlů v opačném pořadí.
Tímto způsobem vytříbí magik svoji auru a zesílí svoji „astrální matrici“, jeho astrální smysly zjemní a zvýší se jeho intuice i jeho intelektové schopnosti.
Když magik toto všechno úspěšně zvládl, může přikročit k ovládání živlů navenek. Tuto praktiku si ale musí osvojit opravdu mistrně. Živel se nejprve kupí a zhušťuje v celém těle. Pak jej magik nechá vystoupit před svůj solární plexus a naplní jím celou místnost, což opakuje několikrát, a nakonec nechá živel opět rozplynout v Universu.
Později cvičí totéž s tou obměnou, že zhušťuje živel pouze v jedné tělesné části. Další postup je ten, že magik naplní své tělo živlem a imaginuje, že se v oblasti pupečního důlku tvoří ze zhuštěneho živlu koule o průměru asi 10 až 20 cm, a nechá tuto kouli vystoupit do prostoru. Nakonec ji nechá opět rozplynout.
Postupně může imaginovat i jiné tvary než kouli. Když si osvojil tuto techniku, může přistoupit k projekci živlů přímo z Universa. Ta spočívá v tom, že si magik představuje, že z nekonečného prostoru přitahuje živel a naplňuje jím místnost. Když je dostatečně naplněna, vrátí magik živel zpět tam, odkud jej vzal. Při této praxi neprochází živel magikovým tělem. Také tento postup musí magik dobře ovládat.
Dalším krokem je, že se živel, čerpaný z Universa, nezhušťuje v mistnosti, ale naplňuje se jím libovolně zvolená forma, obvykle koule, ale i jiné tvary. Tato metoda má četné praktické aplikace, např. při tvoření elementárů, ale i v evokační magii.
Práci s živly korunuje umění operovat s pátým živlem, s Akášou, která se imaginuje jako éterická látka fialové barvy.
Bardon prozíravě neuvádí časový rozvrh těchto cvičení, neboť tento je zcela individuální a záleží na schopnostech a dispozicích žáka. K úspěšnému zvládnutí výše popsaných živlových cvičení je zpravidla třeba několika měsíců, ale ani potom by se tato praxe neměla dlouhodobě zanedbávat, aby magik nevyšel ze cviku.
***
Kromě Bardonem publikovaných živlových cvičení však existují i další metody nácviku ovládání živlů. Není třeba se hned obracet k praktikám orientálním, i když práce s živly není neznámá ani ve východních duchovních systémech a naukách.
Pozoruhodný návod k provádění živlových cvičení vypracoval český hermetik P. Lasenic. Postup, který popsal, je přinejmenším srovnatelný s Bardonovou metodou.
Netroufám si rozhodnout, která z obou technik je lepší a pokládám ostatně tuto otázku za neadekvátní. Záleží na osobnosti magika, který z těchto dvou systémů mu bude více vyhovovat. Lasenicův text zde pietně reprodukují bez jakýchkoliv úprav nebo přizpůsobování současné pravopisné normě…Viacej sa dočítaš v knihe MAGIE na strane 167.
Stupeň VIII.
Magický výcvik duše
ELEKTRICKÉ a MAGNETICKÉ fluidum
V teoreticke časti tohoto dila pravim, že ze čtyř živlů, o kterych jsem již vicekrat velmi podrobně hovořil, vznikaji dvě zakladni fluida a to: fluidum elektricke a magneticke.
Elektricke fluidum pochazi ze živlu ohně
Magneticke fluidum ze živlu vody
Vzdušny princip je mezi oběma fluidy živlem vyrovnavacim
Živel země je obapolny a obsahuje tudiž obě fluida, takže je elektromagneticky – uvnitř elektricky a zevně (na tzv. periferii) magneticky
Tato dvě fluida působi zakonitosti, již popisovanou, ve všech sferach, dale v mentalni a astralni urovni i v hmotne sfeře. Jsou přičinou našeho byti.
Našim dalšim ukolem bude poznat obě tato fluida a ovladat je. Jakmile se totiž magovi podaři je zvladnout, může jimi ve všech sferach všeho dosahnout bez ohledu na to, zda jde o mentalni, astralni nebo hmotny svět. Učinnost fluida v te či one sfeře je zavisla na magově zralosti, jak silně a pronikavě dokaže přičinu vyvolat.
Při praci se jmenovanymi fluidy musi dbat dvou zakladnich metod, z nichž prvni je induktivni a druha deduktivni. V tomto stupni se mag nauči obě metody prakticky uživat.
Ovládání elektrického fluida (induktivně)
V uvahu přichazejici cvičeni můžete provadět vsedě nebo stoje, jak Vam to individualně půjde lepe. Zaujměte tedy svou pozici, zavřete oči a myslete si, že je Vaše tělo dute a že se nachazite uprostřed ohnive koule, ktera obestira cele univerzum. Ohnivy živel si představujte v barvě žhavě bile a lesknouci se, jako slunce. Cvičenimi, tykajicimi se projekce živlů, jste se již učili pociťovat horko. Při teto imaginaci budete teplo pociťovat na povrchu sveho těla zcela aicky, aniž byste tomu museli věnovat zvlaštni pozornost. Expanzi ohniveho živlu musite proživat na vlastnim těle.
Imaginarně si představujte, že univerzalni ohnivy živel vhani a expanzivně tlači do Vašeho duteho těla světlo. Čim intenzivněji a ohnivěji si univerzalni ohnivou kouli dokažete představovat, tim vice světla vnika ze všech stran pory expanzivně do Vašeho těla, takže se cele Vaše tělo naplni přemirou světla. Tlakovou silu světla musite v těle pociťovat a připadat si jako balon naplněny světlem. Tlakova sila světla musi vnikat zvenči dovnitř. Budete mit při tom nezvykly pocit plnosti, jako byste měli každym okamžikem explodovat.
Při tomto cvičeni dychejte klidně a pravidelně. Dynamicka naplň světla Vas bude totiž svadět k tomu, abyste zadržovali dech, což rozhodně nesmite. Jakmile se Vam tato světelna dynamida tj. nakupeni světla daři a mate dojem, že již každou chvilku může nastat exploze, budete mit zaroveň pocit, jako by cele Vaše tělo, zejmena konečky prstů, byly nabity elektřinou. Tento pocit si dobře zapamatujte, protože je to totiž ono elektricke fluidum mnou popisovane.
Po zdařilem nakupeni světla nechte imaginarně univerzalni oheň pozvolna uhasinat, až posleze uplně vyhasne. Zaroveň imaginujte, aby i nakupene světlo ochablo, sila napěti pozvolna slabla, až vše mimo Vas a ve Vas vybledne a docela vyhasne. Tim jste zakončili prvni cvičeni, tykajici se induktivni metody elektrickeho fluida.
Jestliže jste si po několika cvičenich osvojili dostatečnou zručnost a dokažete snadno a kdykoliv si to přejete, utvořit v sobě elektricke fluidum, impregnujte je nějakym přanim. Stači, když si při tom budete představovat, že ve Vas nakupene světlo, lepe řečeno ve světle se nachazejici elektricke fluidum, povzbuzuje a posiluje Vaše aktivni sily v duchu, duši a v těle. Timto způsobem můžete zvenči dovnitř, tedy v sobě, probudit všechny aktivni schopnosti, vlastnosti atd., ktere ohnivemu a vzdušnemu živlu naleži. Mate např. možnost stupňovat svou silu vůle, viru a moc nad živly. Rozsah Vami takto ziskane sily a moci nelze popsat pouhymi slovy a bude proto lepe, když se o tom sami přesvědčite vlastnimi zkušenostmi.
V předchazejicich stupnich poukazuji stale na to, jak je důležite zušlechťovat svou duši, byt prost veškerych vašni a usilovat o dosaženi magicke rovnovahy. Kdyby toto a všechna dalši cvičeni provaděl vašnivy člověk, ktery nedosahl absolutni magicke rovnovahy, aktivizaci by jen ještě posilil sve vašně a ty by pak těžko zvladnul. Nakonec by se mu staly osudnymi. Jistě každy uzna, že veškera varovna slova nebyla pronašena nadarmo a že nebyla jen moralnim kazanim. Naproti tomu dokonale vyrovnany člověk se nema čeho obavat, může se naopak jen ještě vice povznest a očekavat s plnou důvěrou, že dosahne splněni svych vznešenych idealů.
Ovládání magnetického fluida (induktivně)
Postup je u tohoto fluida tentyž. Sedite ve sve asaně a domnivate se, že jste duti a schopni přijmout do sebe magneticke fluidum. Zavřete nyni oči a představujte si, že cele univerzum, v jehož středu se nachazite, je naplněno vodou. Automaticky budete na povrchu sveho těla pociťovat mokro a chlad, čehož ale nebudete tolik dbat, jako si spiše imaginarně představovat, že Vaše tělo saje z univerzalniho živlu vody veškerou magnetickou silu, podobně, jako když je sucha houba vhozena do vody.
Toto imaginarni cvičeni musite stale stupňovat, až v sobě utvořite dynamiku, rovnajici se naplněne pneumatice a až poznate, že větši hromaděni neni již možne, ba ani zapotřebi. Samotne magneticke fluidum pocitite jako silu stahujici a přitahujici.
Jestliže jste s timto cvičenim dosahli při hromaděni magneticke sily vrcholu, nechte představu opět pozvolna rozplynout vniveč a rozpusťte ve Vas nahromaděnou magnetickou silu do nekonečna. Dokažete-li po několikerem cvičeni rozeznat rozdily mezi elektrickym a magnetickym fluidem, můžete, podobně jako u elektrickeho fluida, posilit v sobě ony schopnosti, ktere naleži vodnimu a zemnimu živlu jako např. medialni schopnosti, (tj.jasnocit, psychometrie, čteni myšlenek, medialni psani atd.).
Ovládání elektrického fluida (deduktivně)
Podle teto metody pracujte jedině tehdy, ovladate-li dokonale obě předchazejici. Deduktivni metoda se podoba induktivni, pouze pořadi je obracene. Dychanim plicemi nebo pory, popřipadě obojim způsobem, eventualně jen pouhou imaginaci, nahromaďte do sveho těla z univerza živel ohně tak, jak jste se to učili při vdechovani živlů a jejich kupeni. Při hromaděni ohniveho živlu nepotřebujete věnovat pozornost vyhradně teplu, protože to pocitite aicky.
Nakupenim živlu vznikne značna expanze, ktera v těle vyvola silne zařeni elektrickeho fluida navenek, ktere pociti zejmena cela pokožka Vašeho těla asi tak, jako byste se dali ošetřovat nějakym elektrickym nebo vysokofrekvenčnim přistrojem. Častym opakovanim a přibyvajicim kupenim živlu se zařeni elektrickeho fluida stupňuje, stava se pronikavějši a subtilnějši a může se i natolik zhustit, že bude viditelne a vnimatelne i neškolenemu oku. Tuto silu je možno tak dalece stupňovat, že by se s ni dala rozsvitit i neonova lampa.
Pro takove a podobne pokusy ovšem tato cvičeni určena nejsou a tyto experimenty maji sloužit jen pro eventualni přesvědčeni. Jinak ma byt teto sily použito vyhradně jen k vyššim a šlechetnějšim učelům. Jestliže jste u tohoto cvičeni dosahli nejvyšši miry nahromaděni živlu, tedy nejvyššiho zařeni, nechte ohnivy živel spolu s elektrickym fluidem opět rozplynout do univerza. Tělo se od živlu oprosti a cvičeni je skončeno.
Ovládání magnetického fluida (deduktivně)
Podobně, jakym je postup předchazejiciho cvičeni s elektrickym fluidem (deduktivně), je i při cvičeni tykajicim se magnetickeho fluida (deduktivně), pouze s tim rozdilem, že misto živlu ohně budete pracovat s živlem vody.
Do sveho imaginarně vyprazdněneho, tedy duteho těla nahromaďte dynamicky, jak to jen nejlepe dokažete, živel vody. Při hromaděni dychejte plicemi nebo pory anebo obojim způsobem. Můžete to učinit ale take jen čistě imaginarně. Ačkoliv mokro a chlad při hromaděni živlu stejně pocitite, obraťte přesto svůj zřetel k zevni vrstvě a k pokožce sveho těla. Obzvlaště na pokraji a na pokožce pocitite jakysi stahujici chlad a přitažlivou silu, jako by šlo o skutečny magnet. Z počatku a při obzvlaště silne dynamičnosti Vas bude pocit tohoto fluida, než tomu uvyknete, teměř ochromovat.
Jestliže jste nakupeni živlu provedli až do nejvyšši miry, nechate vodni živel spolu s magnetickym fluidem imaginarně pozvolna rozplynout do univerza a ukončite tim cvičeni.
Všechny čtyři metody musite ovladat tak dokonale, že každou z nich dokažete během několika vteřin svou imaginaci provest a vyvolat buď magneticke nebo elektricke fluidum. Častym a neunavnym cvičenim dosahnete žadouci zručnosti.
Buďte při cvičeni pozorni, neboť ovladani obou jmenovanych fluid je velmi důležite. Pomoci těchto univerzalnich sil můžete totiž dosahnout všeho bez ohledu na to, na jake urovni hodlate uplatnit svůj vliv. Z počatku cvičte se zavřenyma očima, později s otevřenym zrakem, ať jste kdekoliv a v jakekoliv situaci. Zasluhuje ještě zminky, že u všech čtyř metod to maga rado svadi k tomu, aby napinal cele svalstvo a zadržoval dech, což rozhodně dělat nesmi! Všechny metodymusi provadět klidně a navenek k nepoznani.
Jak mag jistě už poznal, slouži induktivni metoda k tomu, aby z univerza přivodil silu dovnitř, tedy do sveho těla, duše a ducha, zatim co ukolem deduktivni metody je projektovat silu tj. fluidumz nitra navenek.
Osvojil-li si mag ve všech čtyřech metodach velmi dobrou praxi, rozšiři cvičeni tim, že při induktivni metodě, když elektricke fluidum v sobě vystupňoval až na nejvyšši miru, necha zevni živel ohně svou imaginaci rozplynout v nic, zatim co elektricke fluidum se silou napěti a s přislušnym živlem ohně ponecha ještě ve svem těle.
Po nějake chvili (když už to dele neudrži) necha toto fluidum pozvolna rozplynout do univerza. Stejnym způsobem si mag bude počinat s magnetickym fluidem. Obě uvedene metody cvičte tak dlouho a vytrvale, až je mistrně ovladnete.
Uvedene metody považujte jaksi za předběžna cvičeni k ovladani elektrickeho a magnetickeho fluida. A jestliže se Vam tyto metody staly běžne, můžete se chopit posledni a hlavni metody, ktera se tyka ovladani fluida elektromagnetickeho. Nasleduje podrobny popis:
Ovládání elektromagnetického fluida
Dbejte předevšim teto analogie: Hlavu a hrudnik ovlivňuje elektricke fluidum, břicho, stehna a nohy magneticke.
Je ukolem maga, aby nohy, stehna a břicho (až k pupečnimu důlku) naplnil dle uvedeneho způsobu magnetickym fluidem. Musite dokazat zavest do těchto dvou oblasti těla postupně obě fluida takovou dynamikou, jako kdybyste měli již každym okamžikem explodovat.
Po několika cvičenich se Vam podaři udržet obě fluida. Svou imaginaci zaveďte nyni elektricke fluidum do prave strany hrudniku, takže si utvořite kolem srdce dutinu. Doporučuji, abyste hned při plněni hořejši oblasti těla elektrickym fluidem nechali levou stranu hrudniku volnou, to znamena, že ji nebudete plnit. Potom vytahněte imaginaci levym hrudnikem magneticke fluidum, nahromaděne v dolejši oblasti těla a nakupte toto fluidum v cele leve ruce až do konečků prstů. Ruka se tim stane magnetickou a jeji chladive zařeni bude stahovat.
Pravě tak si budete počinat u prave ruky, do ktere z hořejši oblasti tj. z hlavy a z prave strany hrudniku zavedete imaginarně elektricke fluidum a tamtež ho nakupite. Prava ruka se timto způsobem stane elektrickou. V cele ruce pocitite expanzivně žhavou elektrickou silu, nejvice však v konečcich prstů. Nemate-li pro obě sily zvlaštni potřebu, nechate je z rukou imaginarně rozplynout do univerza.
Ovladate-li toto cvičeni dokonale, stali jste se pany nad elektromagnetickym fluidem, pany nad dvěma univerzalnimi silami, s nimiž můžete všeho dosahnout.
V jednom z dalšich pojednani teto knihy popisuji několik možnosti upotřebeni obou fluidickych sil. Slava magovi, jehož ruce jsou elektricke a magneticke, neboť takove ruce jsou opravdovym požehnanim lidstva!
Stupeň IV.
Magický výcvik těla
Rozšírenie práce so živlami
Cvičení prvního stupně se stalo žákovi již celoživotní potřebou.
Cvičení druhého stupně musí podle času a možnosti prohloubit a zesílit.
Je třeba, aby žák byl schopen dodržet bezpodmínečně každou askezi, kterou si dobrovolně uložil, aniž by musel zápasit se svody nebo jim nakonec podlehl.
Cvičení třetího stupně je rovněž potřeba ještě prohlubovat. Držení těla musí žák již ovládat natolik, že vydrží sedět v ásaně po celé hodiny a to bez nejmenšího hnutí, bez jakékoliv nervozity a napětí a bez nejmenšího dostavování se svalových křečí. Svou vyzařovací sílu musí zesílit, prohloubit a musí ji zdynamizovat, což dokáže zesílenou imaginací, tedy představivostí a hlubší meditací.
Mág se musí naučit prakticky používat své vyzařovací síly při každé příležitosti a za každé situace. Musí v tom tak vyniknout, že se každé přání, které do své zářivé síly vloží, ihned uskuteční. Tím se stane schopným poskytnout trpícímu lidstvu v případech nemocí a neštěstí kdykoliv pomoc, za což se mu vždy dostane požehnání
Přikročíme nyní k další, rovněž málo známé kapitole, ve které pohovořím o různém držení těla, o gestikulacích a prstokladech, což jsou tak zvané rituály. Základní princip spočívá v tom, že určitá idea, jistý myšlenkový pochod, má být potvrzen vnější vyjadřovací formou nebo naopak určitá idea či určitý myšlenkový pochod má být gestem vyvolán, hermeticky řečeno evokován. Tento základ platí pro celou obřadnou nebo rituální magii. Tím je řečeno, že lze nejen každou ideu (i každou bytost) vnějším způsobem vyjádřit, ale je možno ji vázat (poutat) i na určitý úkol.
Co nemá jména, symbolu nebo zevního znaku, je bezvýznamné. Na této pra-tezi spočívají veškeré magické pochody a rituály. I každá církevní soustava sleduje od pradávna své zvláštní náboženské kulty. Rozdíl je pouze v tom, že davu bylo z toho všeho přístupno jen velmi málo, vše ostatní bylo přísně tajeno a úzkostlivě střeženo a platilo jen pro církevní hodnostáře a zasvěcence. Každý rituál má svůj zvláštní účel, jemuž také slouží bez ohledu na to, zdali jde o zaklínací kouzla v Tibetu nebo o držení prstů Bali-kněží při provádění různých kultů v Orientu nebo o rituální zaklínání mágů. Syntéza je a zůstane vždy táž.
U justičních přelíčení se považuje zdvižení ruky se vztyčenými třemi prsty za důkaz pravdivé výpovědi a tudíž za magické gesto. Z hlediska křesťanského symbolizují vztyčené prsty svatou Trojici. Také každá z přečetných lóží a sekt má své zvláštní rituály. Tak např. jsou lóže svobodných zednářů vázány na určité znamení, slovo a hmat. Z dějepisně historického hlediska by se o tomto tématu mohlo říci mnoho. Pro praktickou magii resp. pro magický vývin by však takové studium bylo zcela bezúčelné.
Na pravého mága nijak nepůsobí, čte-li v různých knihách, jak leckterý mág kreslí svůj magický kruh, jak jej považuje za symbol nekonečnosti, Boha a nedotknutelnosti, do něhož na svou ochranu řadí svá génia a anděle anebo jak láma maluje svou mandalu a při rituálech do ní staví svá Thatagáta jako ochranná božstva. Pravý mág takové cizí návody a poučky nepotřebuje, ježto dobře ví, že to vše má vést pouze k jakémusi zpevnění určité ideje a že to má být pouhou pamětní oporou ducha.
V tomto (čtvrtém) stupni magického výcviku těla se mág naučí sestavovat a tvořit si své vlastní rituály, kulty, gesta a držení prstů. Vše záleží na jeho individualitě a schopnosti.
Mnohý mág dosáhne nejprimitivnějšími rituály daleko více, než filozofický spekulant s nejkomplikovanějšími kulty. Přesný směr zde nemůžeme určit a žák musí jednat intuitivně a musí dokázat každou ideu, každý myšlenkový pochod, i to, co si přeje mít uskutečněné, vyjádřit jemu vyhovujícím vhodným gestem, držením prstů anebo rituálem.
Zajisté nebude např. chtít žehnající gesto vyjádřit sevřenou, k útoku zdviženou pěstí. Zcela podle situace, ve které se nachází, si sestaví svůj nenápadný rituál, jehož použije, nikým nepozorován, tedy tajně.
Někteří mágové, majíce ruce v kapsách, provádějí pohyby prstů uprostřed nejvyšší společnosti nenápadně obřadnou magii. Využívají při tom živlům odpovídající analogie pěti prstů a určí:
– ukazováček……………………ohni
– palec…………………………….vodě
– střední prst…………………….akáše
– prstenní prst……………………zemi
– malíček………………………….vzduchu
a přitom ponechávají pravou ruku aktivním a levou ruku negativním živlům.
Naučte se proto dávat různým ideám zcela individuální znamení. Pomlčte však o nich před každým, protože kdyby někdo používal pro stejnou ideu téhož znamení, zeslaboval by ji odváděním její síly. Vaše osobní přání, která byste měli rádi co nejdříve splněna, upoutejte na svůj vlastní malý rituál nebo gestikulaci, nejlépe gestikulaci prstů a imaginujte, že se tímto gestem Vaše přání splní, přesněji řečeno, že se již splnilo. Zákon o dodržování přítomné doby a rozkazovacího způsobu platí i zde. Imaginací uskutečnění ve spojení s gestem nebo rituálem je třeba provádět na začátku co nejintenzivněji s pocitem jistoty, samozřejmosti a důvěrou a také s neochvějnou vírou ve zdárný průběh.
Nejdříve použijte obojího, tj. jak rituálu tak představy. Později, když se zabýváte s představou přání a jeho uskutečněním, provedete gesto nebo rituál zcela aicky. Jestliže jste dospěli tak daleko, že se přání ve Vaší představě zaizovalo, je další postup opačný, a sice se provede rituál nebo gesto a představa neboli účinnost oné síly se aicky rozplyne. To je vlastní účel rituálu nebo gestikulace, držení prstů nebo držení těla. Kdo dospěl již tak daleko, že přání ve své představě zaizoval, použije již jen rituálu nebo gesta a představa nebo dotyčná síla působí aicky.
Dá se to snadno přirovnat k nabité baterii, u které stačí jen správný dotek, aby dala kdykoliv dostatek proudu. Opakováním představy se zvoleným gestem anebo rituálem se ve sféře příčin akášického principu tvoří mohutná zásobárna, která podle přání a účelu přijímá potřebnou vibraci (elektro-magnetické fluidum), barvu, zvuk a všechny potřebné analogie. Tyto můžeme právem pokládat za částice krve v celém jejím složení. Je-li tato zásobárna častým opakováním rituálu dostatečně nabita silou, stačí pak rituál pouze provést, načež se ze zásobárny uvolní částice, která přivodí potřebný účinek. Proto je dobře zachovat o tom všem mlčení, protože stejným rituálem by mohl kdokoliv jiný bez veškeré námahy odčerpávat nabitou sílu a dosáhnout téhož účinku, což by pochopitelně šlo na úkor původce.
Jsou lóže, které svým začátečníkům ukládají provádění jistých rituálů, které takovou zásobárnu sil aicky nabíjí. Vyšší zasvěcenci mají tak levný přísun pro svou vlastní zásobárnu sil, s nimiž pak mohou bez námahy operovat. Jakmile ale žák dělá pokroky, takže by mohl ze zásobárny již sám čerpat, je mu uloženo, aby rituálu co nejméně používal.
Mnohému přijde při tom na mysl, že některé pokrokové apolitické organizace vykonávají svými pozdravnými gesty vlastně nepřímo magický úkon a že do všeobecné zásobárny sil častým opakováním toho kterého pozdravného gesta, aniž by to tušili, přispívají i když nevelkou, tak přece jen novou dynamičností životních sil. Tak např. byl u německé národně-socialistické strany . pozdrav, doprovázený zdvižením ruky, určité mocenské gesto. Je-li ale pak takové silně utvořené kolektivní zásobárny sil zneužito k chamtivým a násilnickým účelům, postaví se tato mentálně napnutá síla následkem své polarity proti svým zakladatelům a výsledkem toho je rozkol a rozklad, nehledě k tomu, že kletby nesčetných obětí, jednak úpicích v žaláři, jednak nevinně k smrti odsouzených a smrti na bojišti vystavených, tvoří neviditelně protichůdnou polarizaci, která zásobárnu sil rozpouští.
Tentýž zákon platí stejnou měrou pro veškeré ostatní kulty kdekoli prováděné, ať v náboženství, v sektách nebo v lóžích. Zázračná uzdravování na poutních místech mají tutéž základnu. Věřící čerpá svou pevnou vírou a neochvějnou důvěrou v obraz světce anebo v sochu – duchovní sílu z akášického principu, která byla modlícími nakupena a stahuje ji k sobě, čímž dochází k zázraku. Dobře školený mág má na základě univerzálních zákonů k těmto a podobným úkazům vždy svůj správný postoj a dovede si jej logicky vysvětlit. Bylo by pro něho vskutku pouhou maličkostí, kdyby to ovšem měl v úmyslu učinit, strhnout tuto sílu na základě znalostí zákonů, zejména zákonů o polarizaci, z oné zásobárny sil na sebe a rovněž zázračně uzdravovat anebo provádět s ní zdánlivé zázraky.
Eticky vyspělý mág bude však podobné jednání považovat vždy za zcizení, k němuž se nikdy nesníží, neboť jemu jsou k dispozicí jiné možnosti. To budiž jen tak mimochodem podotknuto a věnujme svou pozornost opět rituálům.
Jak jsem se již zmínil, lze každou ideu, každé přání a každou představu realizovat rituálem, bez ohledu nato, zda na hmotné, astrální nebo mentální úrovni. Jenom doba uskutečnění závisí za prvé na duchovní zralosti, za druhé na tom, jak vydatně bylo rituálu použito. Mág udělá dobře, když si zvolí takové rituály, které může upotřebit po celý život, tedy rituály univerzální povahy. Čím méně přání bude mít, tím rychleji budou splněna. Pokud prvně zvolené rituály dostatečně uspokojivě neúčinkují, netvořte nové. Zpočátku postačí jeden rituál, nanejvýše tři. Dojde-li mág až k tomuto stupni vývoje, bude již vědět, jak daleko v tomto směru může jít a nakolik dokáže svou zásobárnu opatřovat potřebnou silou.
Projektovanie živlov navonok
Praktické návody čtvrtého stupně nás naučily stahovat z univerza do svého těla všechny čtyři živly a hromadit je nejdříve v celém těle a pak v jeho jednotlivých částech a vyvolat tím určité živlové napětí, přesněji řečeno, tvořit tak zvanou dynamitu. Každým dalším cvičením se tělo stávalo vůči živlovému napětí elastičtějším a vůči vytvořenému tlaku víc a více odolným.
Pátý stupeň nás vede opět o krůček dále a poučí nás o tom, jak si máme počínat při projekci a ovládání živlů navenek, neboť bez této praxe by práce v praktické magii nebyla myslitelná. Musí nám proto jít o to, abychom tuto praktiku ovládali vskutku mistrně.
Zaujměte svou obvyklou pozici. Dýcháním plícemi a póry vdechujte pomocí představy živel ohně do celého těla. Ohnivý živel vdechujte s jeho specifickou vlastností horka a naprázdno vydechujte. Pociťujete-li v těle žár, je ohnivý živel dostatečně nakupen. Pomocí imaginace jej nechte z plexu-solaris vystoupit a naplňte jim celou místnost, ve které se nacházíte. Při vyprázdnění živlu z těla musíte mít pocit, že tělo je živlu úplně zbaveno a že se nakupený živel v místnosti rozšířil, podobně jak tomu bylo u impregnování místností životní silou. Hromadění a vyprazdňování opakujte s tímto živlem několikrát a po každém vyprázdnění hromaďte více ohnivého živlu v místností. Jakmile jste sami živlu prostí, musíte v místnosti soustředěný živel pociťovat na vlastním těle a seznat, že místnost je skutečně prohřátá.
Po několikerém nacvičování se teplo v místnosti stane nejen subjektivní, ale skutečné a vstoupí-li do takového živlem naplněného prostoru osoba, ať již magicky školena či nikoliv, musí i ona pocítit teplo. Teploměr na zdi nám prozradí, nakolik jsme byli schopní imaginárně živel ohně zhustit, aby v místnosti bylo teplo citelné. Úspěch v tomto cvičení závisí na vůli a na plastické imaginární síle. V tomto stupni sice není zapotřebí vyvolávat takové fyzické teplo, které by bylo třeba měřit teploměrem. Má-li ale mág obzvláštní zájem na tom, aby v tomto směru působil fenomenálně, může se na základě uvedeného návodu na toto živelné cvičení výhradně zaměřit. Pravý mág se však s tímto malým fenoménem nespokojí a bude raději pracovat na svém dalším vývoji, neboť je přesvědčen, že během doby dosáhne ještě větších schopností.
Cvičení, týkající se zevní projekce živlů v místnosti je splněno, když mág teplo v místnosti zřetelně pociťuje. V kladném případě nechá pak nahromaděný živel ohně opět do nekonečna, tedy do univerza, všemi směry kulovitě rozplynout.
Je-li cvičební místnost naplněna živlem, může ji mág libovolně opustit, aniž by dříve živel rozpustil. Rovněž tak může živel neomezeně dlouho udržovat v místnosti, podobně jako při impregnování místnosti životní silou. Všechen zdar závisí na jeho vůli a imaginaci. Nedoporučuje se však opustit na delší dobu místnost, jež byla naplněna určitým živlem, protože příslušné živlové bytosti pak v takové atmosféře tropí rády svoje rejdy, jdoucí pochopitelně na úkor mága. O tom však více v kapitole, týkající se práce se živlovými bytostmi.
Je třeba upozornit ještě na následující: Pracuje-li mág při těchto cvičeních ve volné přírodě, tedy v neohraničeném prostoru, musí si na základě své představivostí vymezit sám určitý prostor o libovolné velikosti. Imaginaci nejsou ani zde kladeny překážky a meze.
Stejně jako se živlem ohně nechť žák cvičí postupně i s ostatními třemi živly, takže vystřídá oheň se živlem vzduchu, po něm přijde na řadu živel vody a konečně živel země. Cvičení nechť si žák rozdělí podle svých časových dispozic. Jeden den může cvičit se živlem ohně, druhý den se živlem vzduchu atd. Může ale také v jednom dni probírat cviky s více živly. A to tak, že cvičí např. ráno s prvním živlem, v poledne s druhým, večer s třetím a druhého dne ráno opět se čtvrtým živlem. Žáci, mající nadbytek volného času a silnou vůli, mohou probrat všechny čtyři živly přijednom cvičení. Tito žáci budou mít velký úspěch v ovládání živlů. Ovládá-li žák v tomto směru všechny čtyři živly, může jít dále.
Předešlé cvičení poučilo žáka o tom, jak má živel vdechovaný skrze plexus-solaris soustřeďovat navenek do místnosti. Dalším cvičením získá schopnost vysílat póry a plícemi nakupený živel nejen skrze plexus-solaris do místnosti, nýbrž vydechováním póry celého těla vyvolat i takto jakési hromadění živlů v místnosti. To probere postupně i s ostatními živly.
Rozpuštění živlů do nekonečna, do univerza se děje stejným způsobem, jak uvedeno v předešlém cvičení.
Ovládá-li žák dokonale i toto cvičení, pokračuje tím, že koná totéž cvičení, ale nikoliv celým tělem, nýbrž jen jednotlivými částmi těla. V magii je nejvíce třeba rukou a prstů, kterým musí žák věnovat největší pozornost. Živelným dýcháním póry musí onen živel soustředit v jedné ruce nebo v obou rukou tak, že jej pak pouhým pohybem ruky najednou bleskurychle vpustí do zvolené místnosti, kterou tímto živlem okamžitě impregnuje. Opakováním cvičení se stane i v tom Mistrem.
Toto cvičení provádí žák se všemi živly až do úplného zvládnutí, načež jde opět o krůček dále.
Usednete jako obvykle do své oblíbené pozice. Vdechujte plícemi a póry celého těla živel ohně a nahromaďte jej v celém těle, až pociťujete opět žár. Nyní imaginujte, že se z nakupeného živlu ohně tvoří v pupečním důlku, v plexu-solaris stlačená ohnivá koule o průměru asi 10-20 cm. Tato stlačená koule musí být tak ohnivá a jasná, že se rovná slunečnímu svitu. Nyní si představte, že tato koule vystupuje volně z Vaší sluneční uzliny (solar-plexus) a že se v prostorovém vzduchu vznáší. Musíte imaginovat, že i při vznášení se v místnosti koule doběla žhaví a že vydává žár.
Imaginárně mějte kouli co možná nejdéle v dohledu. Přibližujete-li se jí rukou, musíte pociťovat sálavé horko. Cvičení zakončíte tak, že necháte kouli do univerza buďto zvolna rozplynout nebo naráz rozpadnout v nic. Obě možnosti se Vám musí stát běžné. Stejným způsobem si počínejte se živlem vzduchu, vody a země.
Abyste si u živlu vzduchu mohli udělat lepší představu, dejte kouli při stlačování bleděmodrou barvu. Představa vodního živlu vám půjde lépe; ne-li, tedy si jej představte pro začátek jako ledovou kouli. Nebude však jistě těžko představit si zemní živel v podobě hliněné koule.
Jakmile jste toto cvičení probrali a dokonale ovládli všemi živlovými koulemi, pokuste se utvářet dle stejného návodu jiné formy, jako krychle, kužele, pyramidy a pod. Cvičení můžete považovat za zvládnuté, jestliže se vám podařilo každý živel, který jste ve svém těle nahromadili, do libovolného tvaru zhustit a navenek promítnout.
Jedině tehdy, bylo-li toto cvičení dopodrobna zvládnuto, může přijít na řadu další, které popisuje projekci živlů přímo z univerza. Praxe je následující.
Sedíte ve své ásaně a dýcháte klidně a bez námahy. Představujete si, jak z nekonečného prostoru, z univerza stahujete živel ohně a naplňujete jím místnost, kterou obýváte. Univerzum Vám musí připadat jako obrovská koule, z které ohnivý živel všemi směry čerpáte a místnost jím naplňujete. Imaginujte, že ze samého prazdroje je živel ohně nejéteričtější, nejjemnější, že houstne tím více a stává se hmotnějším a palčivějším, čím více jej k sobě stahujete. Při tomto cvičení musíte na vlastním těle pociťovat žár. Čím více stlačený živel v místnosti houstne, tím větší je teplota.
Musíte mít pocit, jako byste byli v peci. Imaginací a silou vůle nechte pak tento živel opět rozplynout v nekonečnu.
Totéž proveďte se živlem vzduchu, který stáhnete rovněž z kulovitého univerza všemi směry k sobě dolů, naplníte jím místnost a necháte zhoustnout. Při tomto cvičení musíte mít pocit, že se vznášíte v nekonečném moři vzduchu prosti tíhy a síly přitažlivosti.
Bylo-li toto cvičení správně provedeno, máte v takto naplněné místnosti pocit lehkosti, jako byste byli sami nějakým balónem. Zhuštěný vzdušný živel rozpusťte pak do své původní substance právě tak, jako popsaný živel ohně v předcházejícím cvičení. Taktéž si počínejte se živlem vody. Představujte si, že tento živel stahujete k sobě z nekonečného oceánu, nejdříve ve tvaru studené páry, kterou tím více zhušťujete, čím blíže je Vaší osobě a místnosti.
Touto studenou párou naplňte celou cvičební místnost a domnívejte se, že jste uprostřed tohoto imaginovaného živlu vody. Musíte pociťovat třeskutý mráz, který Vám na hmotném těle nahání husí kůži. Jakmile cítíte zmíněný pocit zimy, nechte vodní živel opět rozplynout do univerza ve svou prapodstatu.
Tímto způsobem je mág schopen vyvolat kolem sebe i v nejparnějším létě v několika okamžicích příjemný chládek. Právě tak si počínejte se živlem země. Z univerza stahujte šedou hmotu, která, jsouce podobna hlíně, se stává stále hnědší, čím více přichází do Vaší blízkosti. Touto těžkou hmotou naplňte hustě svou místnost. Na vlastním těle musíte při tom pociťovat její tíhu a tlak, jakož i sílu spojitosti. Máte-li tímto pocitem živel země ve své moci, rozložte jej jako ostatní živly do jeho pralátky.
Z toho všeho vidíme, že stahování a zhmotňování živlů směřuje při tomto postupu přesně tam, kam je naše koncentrace řídí, aniž by živel, se kterým právě pracujeme, musel procházet dříve naším tělem. Vše se tedy odehrává mimo naše tělo. Mág musí dokonale ovládat oba způsoby, protože při některých magických pracích potřebuje živel, který zhmotnil vlastním tělem např. při léčení nemocí, při tvoření služebních duchů a elementárů. Naproti tomu v jiných případech potřebuje živel přímý, univerzálně zhuštěný. Ovládá-li dobře tuto praktiku, může jít dále.
Nové cvičení spočívá v tom, že z univerza je vzat živel, jímž se nenaplňuje místnost tak, jak praví cvičení předcházející, nýbrž zhušťuje se jím libovolně zvolená forma, podobně jako při cvičeních, kde v těle (solar-plexu) byly ze živlu tvořeny a zhušťovány formy a jako ve vzduchu se vznášejíce mimo tělo udržovány, jenomže tvoření forem se neděje v těle, nýbrž přímo ve vzduchu, ve kterém se formy také vznášejí.
Takto si mág musí umět vytvořit kouli ohně, vody, vzduchu a země. Když se mu to správně podařilo, nechť tvoří ze živlů před ním se v místností vznášejících jiné tvary, které po nějaké době nechá opět rozplynout v univerzu. Přitom musí ale vždy pociťovat specifickou vlastnost onoho živlu, s nímž pracuje a z něhož tvoří, musí to dokonce vést tak daleko, že i nezasvěcená osoba onen živel pocítí a zahlédne.
Toto jsou však již veliké výkony, výsledky namáhavé práce v tomto oboru. Zkrátka žák musí být schopen během cvičení každý živel z univerza zhustit a stlačit do jakékoliv zvolené formy. To je účelem tohoto cvičení. Mágové v tomto směru vycvičení dokáží zhustit živel tak dokonale, že se stane hmotnou silou. Tak např. vznítí pomocí ohnivého živlu oheň v největší vzdálenosti. Z počátku se cvičí v tom, že z univerza vzatou ohnivou kouli stlačí imaginárně bez předchozího promítnutí do malé kuličky, z které učiní žhavou jiskru. Tuto jiskru vloží do připraveného klůcku vaty, nasáklého lehce hořlavou látkou, jako je éter, benzín, nebo líh. Stejným způsobem se připraví druhá jiskra se živlem vzduchu a když se tyto jiskry vzájemně dotknou, zachytí vata oheň a začne hořet. Pakliže se mágovi tento malý zázrak podařil, opakuje pokus s knotem obyčejné svíčky a konečně s petrolejovou lampou. Dokáže to učinit na blízko i na dálku. Kromě toho může spoutat ohnivou jiskru do obyčejného skla nebo do láhve, do které vrhne bleskurychle jiskru vody. Jakmile se tyto jiskry střetnou, nastane výbuch obou živlů a sklo nebo
láhev se rozletí na tisíc střepin. Takové a podobné hříčky si pak mág sestaví sám, ježto zná zákony a ovládá je. Skutečný mág ovšem při takovýchto magických žertovinách nezůstane. Ví dobře, že může se živly vyvolat přírodní fenomény, jako blesky, hromobití, déšť, velké bouřky a naopak, může tyto zadržet, zahnat a rozložit. Všechny tyto síly, na které průměrný člověk hledí jako na zázraky, jsou mágovi samozřejmostí a záleží na jeho libovůli, hodlá-li při nich zůstat nebo pokračovat ve svém vývoji.
Mimo jiné je mu též známo, že orientální fakíři dokáží onen skutečný zázrak s mangovým stromem, kde z malého semínka vyroste strom až k plodu během jediné hodiny výhradně jen na základě ovládání živlů.
Žák může ještě také fyzicky kontrolovat hmotné zhuštění živlů a to tím, že zhuštěný živel hodí do sklenice s čistou, ještě lépe destilovanou vodou a toto vhození živlu několikrát opakuje. Pak zjistí, že chuť vody je při ohnivém živlu nakyslá, při vzdušném živlu nasládlá, při vodním živlu natrpkle stahuje a při zemním živlu je ztuchlá. I chemicky je možno tento postup zkoumat, když do takto impregnované vody ponoříme malý proužek lakmusového papíru. Při dobré a pevné impregnaci uzříme, že aktivní živly tj. oheň a vzduch, vyvolají na lakmusovém papíru kyselou reakci, zatímco u vody a země bude reakce zásaditá.
Při tomto experimentu nám bezděčně přijde na mysl biblická svatba v Kanaae, při níž Kristus proměnil vodu ve víno. Jedině tak vysoký zasvěcenec, jakým byl Kristus, dokáže provést tento zázrak a to nikoliv vlivem živlů zvenčí, nýbrž ovládáním akášického principu vody z nitra navenek.
Tímto příkladem uzavírám ovládání živlů magického výcviku duše pátého stupně. Nikdo ať nejde dále, pokud nemá všechna cvičení dokonale zvládnuta. Veškerá cvičení jdou ruku v ruce, ježto jsou na sobě závislá a navazují jedno na druhé.
Předpokládám, že nikoho nenapadne sledovat pouze ojedinělé metody. Nejen, že by nedosáhl žádného očekávaného úspěchu, ale co horšího, škodil by tím vlastnímu zdraví. A hlavně toho je třeba dbát. Kdo však svědomitě probírá jedno cvičení po druhém, může s klidným svědomím pokračovat a pracovat plnou parou na svém magickém vývoji.
Z diel BRÁNA K OPRAVDOVÉMU ZASVĚCENÍ Františka Bardona a MAGIE Josefa Veselého vybral a upravil Artemius
Iný spôsob zoznámenia sa so živlami
Živlové krajiny – imaginační cvičení
V živlech je třeba hledat to nesmrtelné a věčné. Uchopení živlů jako abstraktních principů, které jsou nazývány ohněm, vodou, vzduchem a zemí, není ze začátku jednoduché. Proto se postupuje nejdříve od prostého pozorování živlových projevů ve svém okolí a přírodě jako celku. Než je dosaženo duchovní esence živlů, získává se poznání z hmotných a duševních projevů. Jednoduše toho, co je vnímání nejblíže. Uvedená imaginační cvičení šestnácti krajin jsou vhodná k hlubšímu porozumění živlů a následné syntéze jejich abstraktního pojetí. Spojením, překrytím či rozjímáním nad jednotlivými zkušenostmi.
Podstatou cvičení je umět si navozovat dojmy a nálady, tzv. vyrobit náboj o určité kvalitě. Pro snadnost a základní emoční škálu je nutné umět vytvořit základní pocity: horko, chlad, pohyb a stabilita a také suchost, vlhkost, lehkost a těžkost. Základní rozlišení vnímání je na živly, respektive jejich atributy.
Naše vnitřní prostředí – stav prožívání – se proměňuje na základě vnitřních i vnějších podnětů. Tento proces neustálé proměny je možné korigovat zaměřením se na jeden nebo dva živlové atributy a udržovat své prožívání a nálady v rovnováze. Nepodléhat okamžitě vnitřním náladám a nutkáním. Spíše naopak. Duševní stav není pouze přijímán a pak reflektován v jeho odpovídající činnosti, ale je spoluutvářen a řízen. Nejlépe s ohledem na zamýšlenou činnost.
Cvičení předpokládá odstup od sebe a svého myšlení, prožívání a fyzického stavu. Základním požadavkem je vědomost sebe a svého vnitřního světa. Schopnost nahlížet sebe a rozlišit svoji mentální, duševní a fyzickou skutečnost.
Jakmile se rozvine schopnost vyrobit náboj o určité intenzitě, lze s nábojem pracovat dále a učit se hlubší práci ve smyslu huštění, šíření, vysílání a rozpouštění nábojů.
Avšak nejdříve je nutné zvládnout navození.
Deset až patnáct minut spočiňte svojí myslí v imaginaci krajiny a pocitu, který z imaginace vyplývá. Užijte imaginaci všech smyslů k zažívání krajiny a její situace. Sluch, hmat, chuť i čich pomáhají k prohloubení zkušenosti daného prostředí. Celková představa musí mít co největší věrohodnost a hmatatelnost.
Záznam jednotlivých imaginací ke cvičení je minimalistický: Krajina – Její hlavní barvy – Základní dojmy – Prvotní popis imaginace. Vše ostatní si musíte domyslet, dotvořit a uzpůsobit sobě. Nechat také představivost pracovat a jednoduše chvíli danou představu žít a v daném prostředí být svojí duší a nejlépe i tělem.
Zemské vize
1. Travnatá pláň – zelená – bujení života a sounáležitost.
Vidím zelenou zemi kam oko dohlédne.
2. Skály, hory, rokliny – hnědá, černá, šedá – pevnost, tvrdost, stálost.
Vidím tvrdou a syrovou zemi.
3. Útroby země, jeskyně – černá a tmavé odstíny – tuhost a plnost.
Vidím nitro skal, jeskyní a dna propastí.
4. Poušť a prašnost – hnědá, žlutá, černá – mnohost a proměnlivost.
Vidím prašné bouře a písečné pouště.
Vzdušné vize
1. Bezmračná obloha – modrá – vzdušnost a šíře.
Vidím nebeskou hloubku všemi směry.
2. Větry a větrná pole – modrá, šedá, bílá – proudění a pohyb.
Vidím tetelení, vítr a vichry, fouká všemi směry a odevšad.
3. Nekonečný prostor – černá – nekonečnost a bezmeznost.
Vidím nekonečnou šíři kam se podívám a není konce.
4. Nesmírná rychlost – míhání barev – proudění, zrychlování a pohyblivost všemi směry.
Vidím svět míhat kolem sebe, ubíhá, zrychluji.
Vodní vize
1. Zasněžená země – modrá, bílá, – svěžest, jas a mráz.
Vidím sněžné pláně a mráz.
2. Oceány, řeky, jezera – zelená, modrá – vlhkost, slučování se.
Vidím veškeré vodstvo a jeho hladiny.
3. Vodní hloubka – modrá, zelená, černá – hlubokost a spojenost.
Vidím hloubku vod kam se podívám.
4. Bouřka a déšť na oceánu – modrá, zelená, šedá – vlhkost, chlad.
Vidím bouřit vodu ze všech stran.
Ohnivé vize
1. Pole světla – bílá – jasnost a čirost.
Vidím nekonečný jas.
2. Ohnivá země – bílá, žlutá, červená, černá – hoření a rozpínání.
Vidím hořící zemi.
3. Nitro ohnivé země – bílá, žlutá – žár a rozpínání s třením.
Vidím jak oheň stravuje oheň.
4. Ohnivé bouře – žlutá, bílá, červená – explozivnost a pronikavost.
Vidím výbuchy tisíců sluncí.
Patnáct minut je doba, za kterou by měla aktivní imaginace zvolené krajiny převládnout původní stav prožívání. Pokud je zapotřebí delší čas, věnujte imaginaci více, aby výsledný duševní náboj měl potřebnou hodnotu a váhu – byl skutečně nábojem a nikoli jen prchavou představou. Pokud to je pouze představa, bývá bez výraznějšího působení a dopadu vystřídána představou jinou. Imaginovaná krajina musí mít určitou emoční intenzitu a sílu. Hlubší duševní reakci. Aby náboj přetrval i kratší čas po ukončení cvičení a mohl být předmětem podrobnějšího zkoumání nebo následné práce. To vyžaduje cvik a um.
Zdroj
Súvisiace články
Návšteva živlových bytostí mentálnym cestovaním
Mágia zrkadiel
Nekromancia
Koncentračné cvičenia
Peter & Spol